Tantalova muka ministra Prachaře
Muka na úrovni tragických hrdinů antických pověstí prožívají čeští řidiči i dopravci. Třeba hrdina Tantalos měl na dosah ruky osvěžující vodní pramen, když se však chtěl napít, pramen zmizel a on musel dál trpět nesnesitelnou žízní. Tuzemským řidičům jsou zase slibovány nové dálnice, některé se dokonce začínají stavět, termín dokončení se však u každé z nich neustále odsouvá. Dokončení nepřejí sama nebesa, jak svědčí průtrž z loňského června. Vodní živel uvolnil půdu na úbočí Českého středohoří a sesuv pak zničil už hotový úsek dálnice D8. Původně měla být hotova v roce 2010, dnes se opatrně slibuje rok 2016. Někdy se nějaký menší úsek silnice dostaví, záhy se však objeví stavební nedostatky, které si vynutí omezení rychlosti, o kterém informoval naposled v pátek ministr Antonín Prachař u části dálnice D3 mezi Táborem a Soběslaví a u průtahu dálnice D47 Ostravou.
Napravit poměry se pokusili mnozí ministři dopravy i generální ředitelé Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), týden stará rezignace ředitele Jana Kubiše však ukázala, že si rady neví žádný z nich.
Přesto se racionální novověk nemůže spokojit s vysvětlením, že za všechna zdržení může hněv bohů jako v Tantalově případě. Rozumný důvod odhalila prominentní kritička ŘSD Miloslava Pošvářová. Upozornila, že ministři a generální ředitelé usilovně a do značné míry marně hledají cestu, jak proplatit vícepráce za 24 miliard korun. ŘSD je na tom stejně jako pražský magistrát v případech tunelu Blanka nebo metra Dejvická-Motol. Primátor Tomáš Hudeček hledá s pomocí právníků cestu, jak legalizovat vícepráce v řádu miliard korun. Podle zákona by neměly překročit pětinu částky, za kterou byla stavba vysoutěžena, a zároveň je třeba prokázat, že si nové náklady vynutily nečekané okolnosti, se kterými investor nemohl při nejlepší vůli počítat. Legalizace fakticky probíhá tak, že magistrát vypíše veřejnou soutěž na část stavby, která nebyla v původním projektu, byla však už dokončena a magistrátním úředníkům předána. Soutěže se smí účastnit pouze firma, která práci skutečně provedla. Tímto způsobem se tedy obchází zákon o veřejných zakázkách a postup primátora i magistrátu logicky prověřuje policie. Primátor zřejmě nemá jinou možnost. Dodavatel odmítá tunel Blanka dokončit, dokud město již provedené vícepráce neproplatí, a termíny se jeden po druhém odkládají.
ŘSD potřebuje legalizovat zmíněných 24 miliard. Vícepráce na úrovni miliard totiž vykazuje každá větší silniční stavba. Třeba dálnici D8 v Českém středohoří měly společnosti Eurovia a Metrostav postavit za 12 miliard, dnes ministerstvo dopravy předpokládá cenu 14,5 miliardy (přitom se nepočítají miliardové náklady na likvidaci sesuvu půdy). ŘSD začalo s legalizací loni na podzim, dosud však Eurovii a Metrostavu zpětně zadalo vícepráce jen za 800 milionů. I kdyby se nad silnicí D8 neutrhl svah, dokončena by být nemohla, dokud se nevyřeší další stovky milionů dodatečných nákladů.
Stavby silnic se zdržují, protože se úředníkům a zvláště generálním ředitelům ŘSD do legalizace nechce z obavy o vlastní bezpečí. Každým podpisem pod smlouvou na vícepráce se mohou stát terčem policejního zájmu a nikdo jim předem nezaručí, že nebudou obviněni a odsouzeni. Z pohledu řidičů by ovšem byl v čele ŘSD nejlepší manažer-kamikadze, který by všechny vícepráce automaticky podepisoval a pak se ve veřejném zájmu nechal zavřít.
