První odhady: prezidentem Francie bude Macron, získal přes 60 %

Centristický kandidát Emmanuel Macron získal v dosavadním průběhu druhého kola prezidentských voleb ve Francii přes 60 procent hlasů. Uvedly to belgický deník Le Soir a televize RTBF na základě dnešních průzkumů více než tři hodiny před koncem hlasování. Volební místnosti se zavírají ve 20. hodin.

Ve Francii dnes začalo rozhodující druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém má 47 milionů voličů rozhodnout o tom, zda vyhraje centrista a bývalý ministr hospodářství socialistické vlády Emmanuel Macron nebo krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová. Průběh voleb zatím narušila jen zpráva, že policie kvůli blíže neurčené hrozbě nechala evakuovat okolí muzea Louvre, kde chtěl slavit případné vítězství Macron.

Podle průzkumů veřejného mínění by měl jednoznačného vítězství dosáhnout Macron, a to s 59 až 62 procenty hlasů. Předpovědi z prvního kola byly poměrně přesné a očekává se, že tomu tak bude i v druhém kole.

Volební místnosti se uzavřou na většině území v 19 hodin. V některých velkých městech se bude hlasovat až do 20:00 SELČ. Až poté budou známy první odhady. Belgická média mohou ale s prvními odhady přijít dříve, protože nejsou omezena francouzskými zákony zakazujícími zveřejňovat tyto údaje před uzavřením všech volebních místností. Oba prezidentští kandidáti odevzdali svůj hlas dopoledne. 

Neočekává se, že by Le Penová měla ohrozit Macronovo vítězství. Vůdkyni nacionalistické Národní fronty, která měla sice v kampani před druhým kolem ostřejší nástup, ale které se i podle řady jejích spolustraníků nepovedla televizní debata s Macronem, přisuzují průzkumy 38 až 41 procent hlasů.

Už v sobotu hlasovali voliči na francouzských zámořských územích a departementech. Zájem byl velký také v zahraničí na západní polokouli, kde mohli zájemci volit na francouzských konzulátech. Totéž mohou nyní činit i francouzští voliči v evropských zemích.

V případě svého vítězství se Macron chystá slavit na širém prostranství před budovou muzea Louvre a Le Penová v parku Vincennes na kraji Paříže. Odpoledne přišla zpráva, že policie kvůli blíže neurčené hrozbě prostranství před Louvrem evakuovala.

Čtěte také: Policie kvůli hrozbě evakuovala okolí Louvru. Chtěl tam slavit Macron

Jak dopadlo první kolo

V prvním kole dostal Macron 24 procent hlasů a Le Penová 21,3 procenta. Oba politici bojovali zejména o skoro 40 procent hlasů, které dohromady v prvním kole obdrželi pravicový konzervativec François Fillon a levicový radikál Jean-Luc Mélenchon.

Fillon vyzval k hlasování pro Macrona, uposlechnout ho chce ale jen polovina jeho příznivců, třetina je pro Le Penovou. Mélenchon odmítl dát pokyn svým voličům, nakonec pod tlakem médií řekl, že rozhodně nehodlá podpořit krajně pravicovou kandidátku. I v jeho případě podle průzkumů půjde zhruba polovina Mélenchonových voličů podpořit Macrona, zejména kvůli odporu vůči Le Penové, kterou označují za fašistku. Zhruba desetina Mélenchonových voličů rozčarovaných zavíráním továren pro ni naopak hlasovat bude. Pro velkou část stoupenců zbytku roztříštěné levice ale není přitažlivý ani jeden z finalistů a k volebním urnám tito lidé nepůjdou vůbec.

O situaci ve Francii čtěte analýzu Lenky Zlámalové: Bod zlomu v Paříži. Macron i Le Penová mohou krizi ještě prohloubit

Finálový tandem zcela rozdělují protichůdné vize o dalším směřování země jak z hlediska vnitřní politiky a ekonomiky, tak v rámci Evropské unie. Bývalý bankéř a ministr ekonomiky socialistické vlády Macron chce přinést nové liberální recepty pro příliš sešněrované ekonomické prostředí, za což ho právě v oblasti pracovního práva kritizuje levice. V zahraniční politice se hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování EU. Le Penová chce naopak ochranářská opatření, uzavření hranic, tvrdé omezení imigrace, opuštění eura nebo rovnou i odchod z EU.

Ani jeden z finalistů prezidentských voleb nepatří k žádné z tradičních velkých stran, tedy konzervativní pravici a socialistům, které se doposud střídaly za páté republiky u moci a z nichž vždy dosud pocházel některý z francouzských prezidentů. Voliči tak dali průchod znechucení ze stávajícího systému. A Le Penová se pokusila je přesvědčit, že Macron je vlastně pokračováním dosavadního prezidenta Françoise Hollandea.

Tomu teprve končí první mandát a mohl tak kandidovat znova. Nedovolila mu to ale velká nespokojenost voličů v předvolebních průzkumech, a to mimo jiné kvůli tomu, že zemi dostatečně nevymanil z dopadů ekonomické krize, kvůli níž je stále nezaměstnanost na deseti procentech. Už před půl rokem Hollande ztratil veškeré naděje na postup do dalšího kola.

Macron má silnou podporu politiků tradiční pravice i mnoha socialistů, kteří ještě budou hledat svoje místo v nadcházejících červnových parlamentních volbách. Podporuje ho také velká část známých osobností, dokonce i bývalý americký prezident Barack Obama.

Le Penovou podpořila Brigitte Bardotová

Svoje petice na Macronovu podporu podepsaly desítky umělců, sportovců, lékařů či vědců. Řada umělců k tomu připojila hrozbu, že zemi v případě vítězství Le Penové opustí, na což se jim ale dostalo posměšných reakcí hlavně na internetu. Jednak se jim připomínaly majetky v daňových rájích, jednak stejné výhrůžky hollywoodských celebrit, které ale nakonec navzdory zvolení Donalda Trumpa prezidentem nikam neodjeli. Jen málokdo podpořil Le Penovou, například bývalá slavná herečka Brigitte Bardotová.

Přestože Le Penová, která se nezbavila nálepky extremistky, míří výš, půjde i v případě porážky o její velký úspěch. Na rozdíl od roku 2012 neskončila na třetím místě a dostane zřejmě více než dvakrát tolik hlasů než její otec, který se probojoval překvapivě do druhého kola prezidentských voleb v roce 2002, kdy byl s pouhými 18 procenty hlasy voličů drtivě poražen Jacquesem Chirakem.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.