‚Ministerstvo má hornictví u pr...‘ Polsko rozklížily odposlechy

Polská média momentálně opět bedlivě sledují dění kolem odposlechové aféry. Tu před necelým rokem odstartoval týdeník Wprost, když zveřejnil nahrávky soukromých rozhovorů předních polských politiků a představitelů veřejného života v jedné z varšavských restaurací.

Celou záležitost se tehdy podařilo více méně zamést pod koberec, vládní Občanská platforma se cítila neohroženě, a nepotřebovala se tak se vzniklou situací nijak vypořádat. Po prohraných prezidentských volbách se ovšem její postavení změnilo. Opětovné vytažení tohoto kostlivce ze skříně se již neobešlo bez konkrétních personálních změn, a to nejen ve vládě. 

Znovuotevření kauzy způsobil kontroverzní podnikatel Zbigniew Stonoga. Ten v pondělí večer začal zveřejňovat akta z vyšetřování odposlechové aféry na svém facebookovém profilu. Více než 2 tisíce stran spisů prý získal na čínských serverech. Publikované dokumenty zpřístupnil bez jakékoli cenzury, tudíž mají uživatelé této sociální sítě přístup k veškerým soukromým údajům všech zúčastněných, tedy adresám nebo telefonním a rodným číslům, a to včetně osob, které podléhají zvýšené ochraně, jako například šéf antikorupčního úřadu.

Vrchní státní zástupce odmítá jakékoli pochybení. Podle něj musela kopie akt pořídit některá z dalších stran procesu. S touto „výmluvou“ ovšem zásadně nesouhlasí opoziční politik Jarosław Gowin. Ve čtvrtečním ranním vysílání RadioZet označil vzniklou situaci jako kompromitaci celého státního aparátu. Následně zpochybnil průběh vyšetřování, které ani po roce nedospělo k žádným konkrétním závěrům, a rozhořčeně konstatoval, že hlavní aktéři odposlechů nenesli žádnou odpovědnost.

Dále se bývalý člen Občanské platformy a někdejší rival Donalda Tuska o post předsedy strany pozastavuje nad tím, kdo byl respektive kdo nebyl na nahrávkách zachycen. Absence některých jmen, třeba ministra obrany Tomasza Siemoniaka, není dle něj náhodná. Poslední zásadní problém, který Gowin vidí, je ten, že ačkoli se spisy dostaly na síť teprve nyní, kolovaly mezi novináři, a tedy i dalšími lidmi, již delší dobu a je otázkou, které klíčové osobnosti mohly být odposlechy vydírány.

Zveřejnění spisů opětovně poodhaluje podrobnosti z vrcholného politického života v Polsku. RMF FM uvádí, že se v dokumentech objevují výpovědi číšníků, kteří soukromé rozhovory nahrávali. Podle jejich svědectví se měl tehdejší ministr zahraničí Radosław Sikorski snažit získat post eurokomisaře pro energetiku, aby mohl dohlížet na investice v tomto sektoru na Ukrajině, na nichž měl zájem miliardář Jan Kulczyk. Další záznamy se týkaly bývalého premiéra Leszka Millera a bývalého prezidenta Aleksandra Kwaśniewského. Ti spolu mluvili o svých aktivitách na hraně nebo dokonce za hranou zákona.

Kdo je kontroverzní podnikatel Stonoga?

Velkou neznámou zůstává také původce celého pozdvižení, kontroverzní podnikatel Zbigniew Stonoga. On sám stál před soudem více než stokrát a za sebou má dokonce pobyt ve vězení, ačkoli nikdy nebyl pravomocně odsouzen. Jeho nejasnou minulost poodhalila v Telewizja Republika publicistka Dorota Kaniaová. Podle ní souvisí část jeho starších obvinění s aktivitami polské mafie. Zmiňuje také domněnku o spolupráci s polskými tajnými službami, podle Kaniaové byl agentem Centrálního vyšetřovacího úřadu.

Jak uvádí TVP Info, v roce 2006 se rozhodl vyhlásit válku státnímu aparátu. Stonoga má také politické ambice, chystá se založit vlastní stranu, přičemž bezesporu míří na antisystémové voliče. V minulosti měl působit jako neoficiální poradce Andrzeja Leppera, předsedy taktéž kontroverzní národně levicové Sebeobrany. Ve svém okolí má zároveň lidi spojené právě s touto partají, uvádí Kaniaová.

Čtěte také: Polákům se přejedla vláda

Téma odposlechů není sledovanou záležitostí pouze několik posledních dní. Nové nahrávky zveřejnil již před třemi týdny Cezary Gmyz v týdeníku Do Rzeczy. Jednalo se o úryvky loňského rozhovoru mezi Elżbietou Bieńkowskou, současnou evropskou komisařkou, tehdejší vicepremiérkou a ministryní infrastruktury, a Pawłem Wojtunikiem, šéfem antikorupčního úřadu. Dvojice mluvila například o polském hornictví. „Ministerstvo průmyslu mělo těch sedm let hornictví u prdele, byly na to peníze, ale víš co, oni si tam pili, kouřili, obsazovali svoje lidi, sám víš, kolik vydělávali, a najednou to všechno bouchlo,“ řekla Bieńkowská.

Gmyz se pozastavuje zejména nad slovy šéfa antikorupčního úřadu. Podle něj měl tehdejší ministr vnitra vymyslet a „nařídit podpálení budky.“ Dle autora se jedná o incident z 11. listopadu 2013, kdy byla během každoročního Pochodu nezávislosti organizovaného polskou pravicí zapálena budka ochranky u ruské ambasády. Autor zároveň připomíná, že den poté ministr zaútočil na opoziční Právo a spravedlnost, které mělo svou politikou vychovat nekontrolované živly ze stadiónů, které tuto událost způsobily.

Podle informací Gazety Wyborczej se premiérka Ewa Kopaczová ve čtvrtek neúspěšně dožadovala také demise šéfa antikorupčního úřadu Pawła Wojtunika. Nechápe prý, proč mluvil s Bieńkowskou o korupci na ministerstvech a zároveň obvinil ministra vnitra z podpálení budky u ruské ambasády.

Čtete také: Poláci volí podle sto let starých hranic. Východ doprava, západ doleva