Určitě mě najdou, píše modul Philae odněkud z komety

Darmstadte, máme problém. Podobně zní první zprávy modulu Philae, který po deseti letech úspěšně přistál na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Vědci v německém středisku Evropské vesmírné agentury (ESA) ale nevědí, kde přesně na kometě se modul nachází a v jaké poloze.

Lidstvo překonalo další milník v dobývání vesmíru, poprvé přistálo se svým strojem na kometě. Po středečních oslavách ale přichází na řadu nejistota. Modul Philae se na kometu dostal, o tom není sporu, kam přesně se dostal a nakolik je schopný splnit úkol, to už je jiná věc.

Během čtvrtečního poledne poslala zhruba stokilogramová sonda Philae vůbec první fotku z povrchu komety. Ta bohužel napovídá, že je stroj buď těsně od útesu, nebo se dostal do prohlubně. Stín, v němž se Philae nachází, každopádně představuje problém pro pohon v podobě solárních panelů. Ani v ESA nevědí, kde přesně se modul nachází.

V průběhu dne na stylizovaný účet na Twitteru, který má vypadat, že se o něj stará samotný robot, přibývají statusy jako "Jsem ve stínu útesu na 67P. Kde přesně? To se můj tým právě snaží zjistit!“ nebo „Fíha. Jsem si jistý, že mě moje týmy najdou. Nerad bych s vámi ztratil kontakt.“

Phew! @ESA_Rosetta I am confident that our teams will find me. Wouldn’t like to lose touch with you. #CometLanding

— Philae Lander (@Philae2014) 13. Listopad 2014

Now that I’m safely on the ground, here is what my new home #67P looks like from where I am. #CometLanding pic.twitter.com/gFmt8Ldvpa

— Philae Lander (@Philae2014) 13. Listopad 2014

Druhým nebezpečím je desettisíckrát menší gravitace, než panuje na planetě Zemi. Protože je na snímku vidět i jedna ze tří nohou modulu, předpokládá se, že do povrchu komety se zakously pouze vrtáky na zbylých dvou nohách. Modul by také mohl ležet na boku.

Navíc už při přistávání selhaly trysky, které měly modul přitlačovat ke kometě, a dvě harpuny, které měly modul ukotvit. Analýzy dat ESA ukázaly, že robot proto přistával ve středu natřikrát v 16:33, v 18:26 a 18:33 našeho času.

Všechny vědecké přístroje ale fungují a modul nejeví známky jakéhokoli poškození, podle ředitele francouzské vesmírné agentury CNES Jeana-Yvese Le Galla zůstávají vědci optimističtí a jsou s Philae v nepřetržitém kontaktu.

Na prašném a hrbolatém povrchu komety má modul měřit magnetické pole, pořizovat snímky nebo odebrat vzorky z povrchu i pod povrchem. Úkolem je přinést informace o vzniku sluneční soustavy před zhruba 4,6 miliardy let. Komety totiž údajně obsahují převážně nezměněný materiál z té doby, mise by mohla zjistit, že komety dokonce přinesly život i na planetu Zemi. 

Čtěte také:

Sonda přistála na kometě. Je to milník v dobývání vesmíru