Sonda přistála na kometě. Je to milník v dobývání vesmíru

Kosmický úspěch

Sonda přistála na kometě. Je to milník v dobývání vesmíruNOVÉ 4
Svět
Echo24
Sdílet:

Stroj vyrobený člověkem vůbec poprvé přistál na kometě a stanovil tak nový milník v dějinách dobývání vesmíru. Průzkumný vesmírný modul Philae se v průběhu čtvrtka podle plánů odpoutal od mateřské sondy Rosetta a sestoupil na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko. 

Na prašném a hrbolatém povrchu komety bude modul získávat informace o vzniku sluneční soustavy před zhruba 4,6 miliardy let. Komety totiž údajně obsahují převážně nezměněný materiál z té doby, mise Roseta by mohla zjistit, že komety dokonce přinesly život i na planetu Zemi. Od té je nyní sonda vzdálená asi 510 milionů kilometrů.

Minilaboratoř Philae, která má i svůj stylizovaný účet na Twitteru, kam posílá fotky z vesmíru a informace o průběhu mise, má na kometě Čurjumov-Gerasimenko měřit magnetické pole, pořizovat snímky nebo odebrat vzorky z povrchu i pod povrchem.

Čtěte také:

NASA zveřejnila nahrávky slavných vět a zvuky z vesmíru

Vesmír potřebuje soukromníky, navzdory haváriím

Fáze sestupu stokilogramového zařízení na kometu byla tou nejnapínavější za deset let celé mise, také kvůli tomu, že se po oddělení modulu od sondy porouchaly trysky, které měly modul přitlačit k povrchu.

Vědci se báli, že se Philae bez trysek „odrazí“ při výstřelu dvou kotvících harpun – ty se ovšem také nespustily. Do povrchu se tak zakously jen vrtáky na nohách sondy. Gravitace na kometě je přitom desettisíckrát menší než na Zemi.

Philae se samostatně pohybovala zhruba pěší rychlostí, proto po odpoutání od mateřské sondy potřebovala na zdolání zbývajících 22,5 kilometru k povrchu vesmírného tělesa ještě přibližně sedm hodin. Zhruba kolem sedmnácti hodin našeho času bylo jasné, že přistání v lokalitě nazvané Agilkia se podařilo.

Cesta sondy Rosetta začala 2. března 2004, kdy ji vynesla do vesmíru raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně.

Sdílet:

Hlavní zprávy