Konec Bémovské éry. ODS zrušila buňky v Praze 10 a 11

Klientelismus, opakované problémy s vedením, podezření na neférové navyšování počtu členů, neprůhledné vazby. Důvody, proč se v pondělí ODS rozhodla zrušit organizace v Praze 10 a 11.

Po loňském zúčtování se sdruženími Prahy 4 a 12 šlo o poslední buňky, kde si udržovaly vliv staré struktury z časů někdejšího primátora Pavla Béma. Krok občanských demokratů je logický. Je ale otázkou, jestli nepřišel příliš pozdě.

Obnovit poškozenou značku. To je cíl, který si před nějakou dobou dalo nové vedení ODS. Možná víc než jinde je třeba obnovovat v Praze. Že tady bude muset odpoutání od starých struktur proběhnout radikální cestou, bylo všem jasné. Málokdo ale asi čekal, že budou občanští demokraté tak nesmlouvaví, že by rovnou rušili celé buňky. K tomu se rozhodli v pondělí krátce před sedmou večer. „Republikový sněm schválil zrušení obou oblastí,“ řekl novinářům šéf pražské ODS Filip Humplík, který byl v případě, že zrušení neprojde, připravený dát svou funkci k dispozici. Rozhodnutí se týká zhruba čtyř stovek občanských demokratů.

Čtěte také: 'Bratrstvo' podpořilo Kleslovou. ODS řeší neposlušnou buňku

Předseda ODS Petr Fiala připomněl, že jde o součást dlouhodobé snahy vedení očistit jméno strany v hlavním městě. „Nikoho to příliš netěší, ale bylo to rozhodnutí nutné. Já v tom vidím velkou šanci pro členy ODS v Praze 10 a 11, aby vybudovali novou důvěryhodnou organizaci,“ prohlásil Fiala. Podle něj teď bude v zájmu všech, aby se do nových organizací nedostali lidé, kteří budou stranu poškozovat.

Richter: V ODS zůstanu

Spouštěčem celé akce se stalo chování zastupitelů ODS na ustavujícím zastupitelstvu Prahy 10 před několika týdny, kde svými hlasy podpořili koalici bývalé rozvědčice a šéfky ANO Radmily Kleslové, ČSSD, zelených a nezávislých svého někdejšího kolegy Bohumila Zoufalíka. Kromě občanských demokratů pomohli koalici i komunisté. A tak to mělo být po celé příští čtyři roky.

„Praha 10 potřebovala vedení. Nejsme v koalici, máme ale dohodu o spolupráci,“ vysvětloval tehdy deníku ECHO24.cz šéf zastupitelů ODS na desítce Milan Richter. Neměl přitom žádnou potřebu obhajovat společenství s komunisty a Kleslovou. Svým kolegům z regionu tak dal záminku, aby konečně zasáhli.

Čtěte také: Babišova rozvědčice Kleslová, číslo průkazu 240361

Chování odbojné buňky se totiž vedení ODS nelíbilo delší dobu. Hlavně kvůli neprůhledným vazbám, navázání na bývalého člena strany a kmotra Tomáše Hrdličku a tomu, že v Praze 10 poslední roky vlastně nezáleží na tom, z jaké partaje jste. Sami občanští demokraté popisují desítku jako bratrstvo, kterému vůbec nezáleží na politické příslušnosti. Jde jen o to, co nejdéle se udržet na radnici.

Richter v pondělí přednesl kolegům dlouhou řeč, přesvědčit se mu je ale nepodařilo. Lidé ze zrušených organizací teď mají tři měsíce na to, aby se přeregistrovali. „Já jsem členem ODS a mám stejné tři měsíce. Já jsem neodešel z ODS a nevidím důvod, proč bych odcházel nyní,“ řekl po rozhodnutí Richter. Až vznikne nová organizace, bude chtít být znovu jejím členem.

Starostka Prahy 10 Kleslová deníku ECHO24.cz řekla, že pondělní hlasování ODS nebude mít žádný vliv na chod radnice.

„Je to vnitřní situace ODS, o to já se v zastupitelstvu nebudu zajímat. A že někdo říká, že je to kvůli mně, to je hloupost. Je to ze strany ODS nesmyslné, je to pouhá záminka, proč je zrušit. Já tu byla v minulém období místostarostkou a to ODS nevadilo, sedět se mnou v radě,“ říká šéfka pražské organizace ANO a dodává: „Nejsem z něj nadšená, ale Richter nikdy nebyl obviněn, obžalován, odsouzen. Na rozdíl od jiných lidí v ODS. Podívejte se na bývalé radní na magistrátu. Je to řadový zastupitel a koho si lidé zvolili, toho mají.“

Kšeftování s pozemky

Vnitřní problémy takového rozsahu, že není možná náprava, shledala ODS i u kolegů v Praze 11. Tam strana nereflektovala hrozivý volební výsledek (získala jen málo přes pět procent hlasů), bývalá radnice je tu navíc dlouhodobě spojována s nevýhodným prodejem pozemků a někteří politici i se sledováním politiků firmou ABL.

Politický život tu dlouho řídili Jiří Janeček s Daliborem Mlejnským. Ti už sice v ODS nějaký čas nejsou, svůj vliv na stranu ale neztratili. Minimálně Mlejnský měl mít podle zdrojů z jedenáctky velmi dobrý přehled o dění v partaji ještě při předvolební kampani před dvěma měsíci.

Problémové organizace rušila ODS už loni. Kvůli údajně nedůvěryhodným lidem a netransparentnímu náboru nových členů tehdy skončila místní sdružení Praha 4 a Praha 12. Po pondělním zrušení organizací na desítce a jedenáctce tak v hlavním městě končí i staré struktury spojené s Pavlem Bémem. Snad až na Prahu 13, kde starostuje David Vodrážka.

K obnovení oblastí nedojde hned

ODS přesto čeká ještě spousta práce. Rušení zmíněných organizací je sice správným krokem, ten měl ale přijít již před několika lety. Dnes je strana v Praze 10 až příliš zdiskreditovaná a co se týká Prahy 11, bude straníkům těžké vysvětlit, že se ruší organizace kvůli lidem, kteří už v ní dávno nejsou.

Prvním úkolem je teď obnovení organizací v desáté a jedenácté městské části tak, jak to strana udělala v Praze 4 a 12. To je ale běh na mnoho měsíců.

„Na Praze 4 to od zrušení do založení oblasti trvalo asi deset měsíců. A to jsme relativně spěchali, protože jsme před sebou měli volby. Tady to může trvat déle,“ vypočítává poslanec Marek Benda, který dohlížel na obnovu organizace v Praze 4.

Strana nejdříve musí vyřešit, kteří lidé zůstanou. Při rušení celé organizace totiž všichni ještě tři měsíce zůstávají členy ODS a mají čas na přeregistraci. „Stává se samozřejmě, že chtějí zpět i staré struktury. To budeme muset řešit. Obě ty oblasti jsou dost zdecimované. Nebude to lehké,“ uzavírá Benda.