Nepřijímáte uprchlíky? Přijde trest, navrhuje švédská ministryně
ŘEŠENÍ MIGRAČNÍ KRIZE
NOVÉ
Švédsko chce po Evropské unii, aby začala tvrdě trestat ostatní členské státy, které nebudou přijímat adekvátní množství uprchlíků. V rozhovoru pro Independent to řekla Ann Lindeová, švédská ministryně pro evropské záležitosti.
„EU je dostatečně velká na to, aby přijala o mnoho víc uprchlíků, než jak se doposud stalo. Je ale nemožné, aby je přijímalo jen několik málo států,“ řekla Lindeová.
Kritika od Seveřanů zaznívá v kontextu aktuální evropské debaty o nových pravidlech EU, jejichž cílem má být řešení nerovnoměrného rozložení migrantů napříč kontinentem, píše Independent.
„Měl by fungovat nějaký mechanismus, který by zajistil dodržování slibů členských zemí EU,“ řekla Lindeová. „Když se někdo na něčem dohodne a následně to nesplní, musí následovat reakce,“ dodala.
Švédsko, které má 9,8 milionu obyvatel, se loni spolu s Německem stalo pro běžence hlavní cílovou zemí. V roce 2015 Švédsko přijalo rekordních více než 163 000 žadatelů o azyl, což je z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Podle srpnové studie německé Bertelsmannovy nadace se také Švédsko v porovnání s dalšími osmi původními členskými zeměmi EU velice aktivně snaží o integraci uprchlíků na trhu práce.
Na otázku, jestli by bylo pokutování států oprávněné, ministryně odpověděla, že je návrh předmětem diskuse.
Švédský přístup vychválil americký viceprezident
Švédsko na konci srpna pochválil americký viceprezident Joe Biden za jeho nasazení v současné migrační krizi. Přístup Stockholmu by měl být příkladem pro ostatní, řekl během své návštěvy na severu.
„Švédsko dělá mnohem více, než odpovídá jeho vlastní váhové kategorii,“ řekl Biden podle agentury DPA po setkání se švédským premiérem Stefanem Löfvenem ve Stockholmu. „To není snadné, ale je to obdivuhodné. Nyní musí vystoupit do popředí jiné země, zbytek světa musí převzít odpovědnost,“ dodal.
Švédská vláda nicméně v reakci na loňský rok označila azylovou situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila. Obnovila také ostrahu jižní hranice, což zkomplikovalo cesty mezi Dánskem a Švédskem.
