Rusko využívá válku v Sýrii pro test nových letadel
Ruská vojenská intervence na Blízkém východě
NOVÉ
Rusko ve středu zahájilo letecké útoky na území Sýrie. Jedná se o vůbec první vojenský zásah ruských vojsk mimo hranice bývalého Sovětského svazu od konce studené války. Jaké ruské letouny v Sýrii vlastně utočí a mohou vůbec zvrátit situaci na bojišti? Problém analyzovala britská televize BBC.
Podle amerického armádního analytika Michaela Kofmana Rusko v konfliktu předvádí celou šířku svých vzdušných sil. „Rusko tu představuje jak starou generaci sovětských útočných sil, tak i nové nejmodernější stíhačky, které může země nabídnout,“ uvedl. Do Sýrie Rusové dislokovali na 50 letounů.
Například stroje SU-24M2 jsou modernizovanými taktickými bombardéry ještě z dob Sovětského svazu. Su-25 pak Rusové používali během války v Čečensku nebo vojenského konfliktu s Gruzií v roce 2008. Tyto letouny jsou však podle Kofmana lehko sestřelitelné, především na syrském bojišti, kde povstalci i islamisté disponují množstvím přenosných pozemních raket.
Čtěte také: Nálety v Sýrii by měly mířit na Islámský stát, míní EU
Pozornost si pak jistě zaslouží moderní stíhačky Su-30SM a Su-34. První jmenované jsou vhodné i k leteckým soubojům, vyznačují se také schopností přesných úderů z velké výšky. Su-34 jsou pak nejnovější bombardéry. „Tyto stroje ještě nikdy nebyly ve válce a Rusko je možná teprve testuje,“ řekl Kofman. Celkový počet všech těchto letounů v Sýrii činí 34.
Co se týče ostatního vybavení, postrádají ruské vzdušné síly podle britského armádního experta Douglase Barriea větší množství přesných zbraní a mířících systémů, kterými disponují západní země. Tento problém ruské armády se projevil již v roce 2008 při válce s Gruzií.
Barrie dále tvrdí, že Rusové postrádají také množství bezpilotních letounů, jež Spojené státy a jeho spojenci ve velké míře používají například v Afghánistánu, především pro sledování a sběr informací.
Čtěte také: První ‚ruské oběti‘? Při náletech umíraly i děti. A zdaleka nekončí
Tuto nevýhodu však mohou Rusové kompenzovat kooperací s pozemními silami syrské armády prezidenta Bašára Asada, které chybějící vybavení pro sběr informací na nepřátelském území ve velké míře nahradí.
Analytici pak uvádí, že Rusko v zemi nezasahuje proto, aby zahnalo opoziční síly a pomohlo Asadovi získat znovu kontrolu nad rozsáhlými částmi syrského území. Jde spíš o to získat pro Asada čas, který změní mezinárodní diplomatická jednání v jeho prospěch. A v tomto ohledu by se ruské vzdušné zásahy mohly projevit jako rozhodující faktor.
