Fajt proti Zemanovi neuspěl, soud zamítl žalobu kvůli nejmenování profesorem
SPOR PREZIDENTA
NOVÉ
Ředitel Národní galerie Jiří Fajt a Univerzita Karlova neuspěli s žalobou na nečinnost prezidenta Miloše Zemana, který kunsthistorika loni v květnu nejmenoval profesorem. Páteční rozsudek je pravomocný, lze se proti němu bránit pouze kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Prorektor univerzity Aleš Gerloch novinářům po jednání řekl, že škola stížnost podá.
„Žalovaný (Zeman) nebyl ve věci nečinný,“ konstatovala předsedkyně senátu pražského městského soudu Ivanka Havlíková. Ztotožnila se s názorem jiného senátu téhož soudu, který v září zamítl obdobnou žalobu fyzika Ivana Ošťádala, protože prezident v mezičase poslal ministryni školství dopis s informací, že se Ošťádala, Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické rozhodl nejmenovat.
„Vnímám to tak, že to je první vykročení na docela dlouhé cestě. Jsem přesvědčen, že to skončí u Ústavního soudu,“ řekl Fajt. Prezident se podle něj chová nepřípustně svévolně. „On je nejvyšší ústavní činitel a porušuje zákon o vysokých školách a ústavu republiky, v jejímž čele stojí,“ uvedl. „Jde o naprosto principiální věci, o to, že do akademických svobod nesmí nikdo vstupovat způsobem, kterým on vstupuje. Akademické svobody jsou důležitým institutem v každé demokratické společnosti, ty se musí obhájit,“ řekl historik a pedagog Fajt.
Prorektor a expert na ústavní právo Gerloch argumentoval dnes u soudu tím, že prezident jedná bez příslušné zákonné opory. „Univerzita Karlova v principu odmítá, aby bylo připuštěno, že by u jakéhokoliv uchazeče mohl prezident věcně přezkoumávat důvody, proč je navržen na profesora,“ uvedl. Takový postup hlavy státu není podle něj přípustný ani podle zákona o vysokých školách, ani podle správního řádu.
Upozornil také na to, že pokud soud považuje prezidentův dopis zaslaný ministryni školství za rozhodnutí, pak je takové rozhodnutí neplatné, protože by podle Ústavy ČR vyžadovalo spolupodpis premiéra. S tím ale senát Havlíkové nesouhlasil, podle něj se podmínka kontrasignace týká jen pozitivního rozhodnutí prezidenta, a spolupodpis předsedy vlády by tak byl nutný, jen pokud by Zeman kandidáta jmenoval.
Fajtova právnička Zuzana Bělinová prohlásila, že prezident postupoval na základě osobních antipatií. „Podle mého názoru to je minimálně nedůstojné. Na takové jednání prezidenta si společnost nemá zvykat, ale musí mu čelit. Tak, jak to činí žalobce v tomto řízení,“ řekla soudcům.
Dále zmínila, že prezident přišel až po lednovém odeslání dopisu ministryni s informací, že v únoru zahájil vlastní přezkumné řízení. Jeho kancléř se dotazoval univerzity například na to, kolik vědeckých monografií Fajt vydal. Tímto řízením Zeman podle školy do jisté míry zpochybnil svůj dřívější postoj ohledně jmenování.
„Prezident republiky není strojem na podpisy,“ reagoval právník Hradu Tomáš Rousek, podle nějž musí prezident podpis každého dokumentu podložit vlastní úvahou a může se k ní vrátit i zpětně. Dodatečný přezkum tak nic nemění na skutečnosti, že rozhodnutí o nejmenování bylo vydáno.
Zeman nepodepsal Fajtův jmenovací dekret kvůli údajným vážným prohřeškům z minulosti. Kunsthistorikovi konkrétně vyčetl snahu o dohodu s bankou, aby část jejího sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu ředitelskému platu. Fajt, který k dnešnímu jednání nedorazil, dříve prezidentova tvrzení označil za nepravdivá a manipulativní. Vedle žaloby na nečinnost podal i žalobu na ochranu před nezákonným zásahem do svých práv.
