Volí se polský prezident: kráska ztrácí, černý kůň je rocker

Letošní rok bude pro naše severní sousedy a jejich další politické směřování zcela zásadní. Na podzim proběhnou parlamentní volby, ale ještě před nimi své síly naposledy změří strany a kandidáti v bitvě o post hlavy státu. Tento souboj kromě preferencí jednotlivých subjektů ukáže především současný stav polské společnosti a intenzitu požadavku na zásadní změny.

„25 let nebyly v Polsku prezidentské volby, ve kterých by bylo tolik v sázce,“ poznamenal k nedělnímu hlasování šéfredaktor polského Newsweeku Tomasz Lis a dodal, že proběhne jakési „referendum o směru změn.“ Příznivci vládní politiky jsou se současným stavem poměrně spokojeni, zatímco opozice slovy Jarosława Kaczyńského, předsedy druhé nejsilnější parlamentní strany, žádá „radikální změnu.“

Souboje před kamerami prezident nemá rád

Současná hlava státu Bronisław Komorowski v pomyslném souboji o zvrat poměrů v zemi reprezentuje stanovisko prosazující udržení status quo a souhlasu s dosavadní politikou vládní Občanské platformy, jíž byl on sám členem. Podle něj jen slepí nevidí, že Polsko momentálně zažívá zlaté časy a je potřeba zajistit to, aby „toto zlaté období trvalo déle.“

Ještě před několika týdny se zdálo, že by prezident mohl svůj post obhájit hned v prvním kole, ovšem dlouhodobý trend padajících preferencí se zvrátit nepodařilo, a rozhodovat se tak bude nejspíš o dva týdny později v kole druhém.

To pro Komorowského rozhodně není příznivá zpráva. Výrazně posílit by totiž mohl zástupce opozičního Práva a spravedlnosti, europoslanec a doktor práv na Jagellonské univerzitě Andrzej Duda. Ten sice i v nejoptimističtějších průzkumech ztrácí na současnou hlavu státu minimálně 10 % hlasů, ovšem ve druhém kole, kde se střetnou pouze dva kandidáti, by mohl získat podporu nespokojených voličů, kteří se dosud rozdělili mezi početnou konkurenci.

Další neznámou zůstává, jak by si prezident poradil v přímém souboji před kamerami. Dosud se jakémukoli podobnému střetnutí vyhýbal a nepřišel ani na debatu ve veřejnoprávní televizi, za což se na něj od zbylých deseti konkurentů snesla vlna kritiky.

Antisystémoví kandidáti

Změna ústavy a daňového systému nebo snížení byrokracie, to jsou některé postuláty zaznívající v úterní televizní debatě. Výměnu názorů rozpoutala především otázka národní bezpečnosti a zahraniční politiky. Andrzej Duda upozornil, že jít s hlavním proudem není pro zemi dobrá cesta a je potřeba hájit především národní zájmy. Řeč přišla i na hospodářství a kritizována byla vládní politika přidělování státních zakázek firmám, které nemají pobočky na polském území.

Překvapením letošních voleb bude, alespoň podle průzkumů, úspěch antisystémových kandidátů. Černým koněm by se mohl stát rockový hudebník Paweł Kukiz. Ten chce zničit vládnoucí „kliku, která se zformovala v roce 1989“ jednomandátovými volebními okrsky.

Jasný plán má i kontroverzní europoslanec Janusz Korwin-Mikke. Podle něj by současná premiérka Ewa Kopaczová, bývalý premiér Donald Tusk a mnoho dalších vládních a opozičních činitelů měli skončit za mřížemi. Programy obou kandidátů spojuje libertarianismus a podle politologů roste popularita tohoto proudu v polské společnosti.

Na oblibě naopak výrazně ztrácí polská levice. Překvapení minulých parlamentních voleb, antiklerikál Janusz Palikot, prakticky přišel o podporu a ani prezidentské volby nevěští jeho zmrtvýchvstání. Pozornost českých médií naopak upoutala mladá a pohledná kandidátka postkomunistů Magdalena Ogóreková. Ta ovšem v závěru nepříliš úspěšné kampaně ztratila důvěru své vlastní strany, a do průběhu voleb tak pravděpodobně výrazně nezasáhne.