Na mrakodrapu v Moskvě zavlála ukrajinská vlajka. K výročí Majdanu

Na druhé výročí protestů na kyjevském náměstí Nezávislosti, zvaném Majdan, zavlála na jednom z moskevských mrakodrapů ukrajinská vlajka. „V centru pozornosti se znovu ocitl stalinský mrakodrap na Kotělnickém nábřeží, známý hvězdou přetřenou do ukrajinských barev,“ napsal server Newsru.com.

Vyvěšení ukrajinské vlajky na lešení okolo mrakodrapu je podle portálu OVDinfo, sledujícího „státní násilí“ ruské policie, dílem pětice aktivistů hnutí Jednota rovnoprávných, které usiluje o proevropský a demokratický vývoj Ruska. Policie tři účastníky akce zadržela a předvedla na strážnici.

Letos v září moskevský soud poslal Vladimira Podrezova z Petrohradu na dva roky a tři měsíce za mříže za to, že loni v létě pomáhal ukrajinskému dobrodruhovi vyvěsit ukrajinskou vlajku a přemalovat hvězdu na zmíněném mrakodrapu do ukrajinských barev. Odsouzen byl za vandalismus.

Další čtyři obviněné, dva chlapce a dvě dívky, kteří z mrakodrapu v té době seskočili na padácích, soudkyně osvobodila „kvůli pochybnostem o vině“. Ukrajinec Pavlo Uševec, přezdívaný Gríša Mustang, uprchl do vlasti, odkud se přihlásil k odpovědnosti za celou akci. Kyjev jej odmítl Rusům vydat.

Ukrajinský prapor se 20. srpna 2014 ocitl na špici hlavní věže výškové obytné budovy na levém břehu řeky Moskvy, která je jedním ze sedmi takzvaných stalinských mrakodrapů. Dům na Kotělnickém nábřeží s charakteristickou architekturou Stalinovy éry je vysoký 176 metrů a dostavěn byl v roce 1952. Budova je jako architektonický památník pod státní ochranou. Na její stavbu údajně dohlížel obávaný šéf sovětské tajné policie Lavrentij Berija.

Dům v sobě skrývá 540 bytových jednotek, jejichž nájemníci vždy patřili k moskevské elitě. Například zde žili uznávaní umělci Andrej Vozněsenskij, Jevgenij Jevtušenko, Jurij Ljubimov nebo Konstantin Paustovskij.

Demonstrace, kterými Kyjevané v listopadu 2013 odpověděli na odmítnutí proruského prezidenta Viktora Janukovyče podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii, vedly až k pádu režimu, po krvavých střetech s policií se stovkou obětí na životech. Následovala ruská anexe Krymu a propuknutí proruského povstání na východě Ukrajiny, kde si boje separatistů a vládních jednotek vyžádaly od loňského dubna více než 8000 mrtvých.

Čtěte také: Ukrajinskou vlajku v Moskvě vyvěsil 'kyjevský spiderman'

‚Majdan nebyl kvůli EU. Mají v paměti gulagy a hladomor‘