Pohřeb pod vybraný strom bude možný i pro Čechy. Levné to však nebude

První přírodní hřbitov v České republice, který se buduje v Praze-Ďáblicích, se má otevřít letos v říjnu. Člověk si v „Lese vzpomínek“ vybere strom, k jehož kořenům bude pohřben. Odpadnou náklady za náhrobky, cena za pohřbívání ale nižší nebude. „Nemá to být alternativa cenová, ale ideová,“ říká ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený.

 „Půjde o alternativu ke klasickým obřadním síním krematorií,“ říká spoluautorka projektu  „ekologického“ hřbitova Blanka Dobešová. V Česku probíhá velká většina pohřbů žehem, v Praze je to dokonce 96 procent. Mnoha lidem ale nesedí často poněkud neosobní atmosféra kamenných krematorií nebo podoba klasických hřbitovů s konvenčními náhrobky, kříži či umělými květinami.

Na kraji dosud nevyužívaného lesa v pražských Ďáblicích, který je v majetku hřbitovní správy, proto vznikne první skutečně přírodní hřbitov v Česku. Zatím se na něm budou ukládat pouze urny (ovšem z ekologického materiálu, který se rozpadne), později se počítá i s pohřbíváním v rozložitelných rakvích z proutí či ovčího rouna.

Na první pohled to vypadá na levnou záležitost – pozůstalí mohou škrtnout náklady za kamenné náhrobky, stojany na svícny a další běžné doplňky hrobů. Tráva v Lese vzpomínek se bude minimálně sekat, nemá se tam hrabat listí. Zdání láce ale klame. „Hřbitov nemůže být ztrátový,“ poznamenává ředitel Červený. Do ceny za pohřbení se podle něj započtou náklady za uložení pod vybraný strom, keř či jinou rostlinu  (nejdražší bude místo pod vzrostlými duby či pod vzrostlými stromy nově na objednávku dovezenými na přilehlé louce), za dendrologické posudky (ty mají posoudit zda stromy neohrožují bezpečnost návštěvníku), digitalizaci hřbitovních míst či nadstandardní protokoly v speciální úpravě a na drahém papíře.

„Bude to prémiová úzkoprofilová záležitost pro lidi se vztahem k životnímu prostředí,“ dodává Červený. V případě velkého zájmu hodlá hřbitovní správa otevřít další podobné pohřebiště v Praze na Kotlářce nebo na nevyužité louce na olšanských hřbitovech. Podle autorky projektu Dobešové je v Británii na tři sta přírodních hřbitovů, v Německu asi osmdesát.