Kam s jaderným palivem? Byznys za desítky miliard nabírá zpoždění

Česko se dostává do potíží s výběrem místa, kde by až na stovky tisíc let měly skončit tisíce tun vysoce radioaktivního odpadu z Dukovan a Temelína. Dosavadní postup už kritizoval i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Varoval, že ve stanoveném termínu nebude moct vydat příslušné povolení pro místo, kde by se mělo podzemní skladiště vybudovat.

Zdánlivě dlouhá doba na přípravu a stavbu konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva se začíná zkracovat.

„Současný stav vývoje hlubinného úložiště nepovažujeme za uspokojivý,“ uvedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost ve své poslední výroční zprávě. Kritizoval v ní státní Správu úložišť radioaktivních odpadů, která má výběr vhodného místa na starosti.

„Přestože Správa veřejně deklaruje bezpečnost hlubinného úložiště jako svojí prioritu, průběh programu
vyhledání lokality tomu neodpovídá,“ upozornil úřad pro jadernou bezpečnost.

Průzkum ještě nezačal

Podle vládou stanoveného harmonogramu by v roce 2018 měly být vybrány dvě finální oblasti, kde by mohlo podzemní úložiště vzniknout. O sedm let později by mělo být jasno o nejlepším místě pro jaderný odpad.

„Nadále hrozí, že pokud bude program veden dosavadním způsobem, nebudeme mít v roce 2025 možnost vydat povolení k lokalizaci hlubinného úložiště. Tím se ukončí nebo minimálně přeruší vývoj hlubinného úložiště na delší dobu,“ upozornil Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Podle předsedkyně úřadu Dany Drábové není varování nijak předčasné. „Termín není až tak vzdálený,“ uvedla pro ECHO24.cz Drábová. V sedmi vytipovaných oblastech například ještě ani nezačal geologický průzkum.

Správa úložišť radioaktivních odpadů považuje kritiku od úřadu pro jadernou bezpečnost za nedorozumění. „Postupujeme podle platné legislativy,“ uvedla pro ECHO24.cz mluvčí Tereza Bečvaříková, podle níž správa úložišť od nového roku nastavila pravidla pro lepší komunikaci s úřadem pro jadernou bezpečnost. Že se situace začala letos zlepšovat, uznává i Drábová.

Obce volají po změně zákona

I tak ale správa úložišť přiznává komplikace při výběru vhodného místa pro podzemní úložiště. Až na pár výjimek se totiž starostové a zastupitelstva ve všech vytipovaných oblastech postavila proti tomu, aby vyhořelé jaderné palivo skončilo právě u nich. A mnohdy se opírají o výsledky místních referend.

„Po technické a odborné stránce by šlo samozřejmě postupovat rychleji, ale záleží nám na transparentnosti celého procesu vůči veřejnosti a rovněž na tom, aby obyvatelé v okolí zkoumaných lokalit program v co nejvyšší míře akceptovali,“ sdělila mluvčí Bečvaříková. Připomněla, že od roku 2010 funguje speciální pracovní skupina, kde se probírají otázky spojené s hlubinným úložištěm a jejímiž členy jsou i zástupci obcí. Radnice navíc dostávají od státu každoročně finanční příspěvky.

„Jak lze ilustrovat na příkladech Finska, Švédska či Francie, respekt k názoru obcí nikdy neblokuje, ale naopak vždy otevírá cestu k výstavbě úložiště.“

I tak jsou obce ve vytipovaných oblastech s dosavadním přístupem státu hodně nespokojené. Loni 131 starostů podepsalo výzvu „K hlubinnému úložišti férově“, v němž požadují, aby ministerstvo průmyslu přestalo prosazovat svůj plán silově a posílilo postavení obcí.

„Již více jak deset let obce iniciativně usilují o změnu zákonů, která by zavedla možnost spolurozhodovat o výběru místa pro výstavbu úložiště. Jak lze ilustrovat na příkladech Finska, Švédska či Francie, respekt k názoru obcí nikdy neblokuje, ale naopak vždy otevírá cestu k výstavbě úložiště,“ uvádí se například ve výzvě.

Někdejší člen Pačesovy energetické komise Edvard Sequens ze sdružení Calla, který spolupracuje s dotčenými obcemi, dokonce navrhuje, aby se přerušilo vyhledávání úložiště, než se nastaví jasná pravidla, která platí ve zmiňovaných zemích.

Úložiště vyjde na desítky miliard

Správa úložišť nyní čeká, až jí ministerstvo životního prostředí stanoví průzkumná území ve vytipovaných oblastech, aby mohla začít první část geologických prací – zatím bez hlubinných vrtů. Jelikož se očekávají protesty obcí a odvolání proti ministerskému rozhodnutí, zahájení průzkumných prací se nejspíš znovu protáhne.

Podzemní úložiště se má začít stavět v roce 2050 a první vyhořelé palivo se tam má odvézt v roce 2065. Na přímou otázku ECHO24.cz, jestli současné komplikace výstavbu neoddálí, správa úložišť neodpověděla.

„Proces výběru lokality je velmi složitý proces, do něhož zasahuje mnoho faktorů,“ uvedla mluvčí správy Tereza Bečvaříková. „I v zahraničí je naprosto běžné, že podobný proces trvá 30 až 40 let, jak je vidět na příkladech Francie, Švýcarska, Finska, Švédska, ale třeba i Německa.“

Podzemní úložiště by mělo vyjít na desítky miliard korun, podle některých propočtů dokonce přes 100 miliard korun. Peníze na jeho stavbu přicházejí převážně od společnosti ČEZ, která posílá na speciální účet 50 haléřů z každé prodané kilowatthodiny vyrobené v Temelíně a Dukovanech.