Britská vláda otáčí. Petici žádající nové referendum proberou poslanci v září
Volání po druhém referendu
Petiční výbor rozhodl, že se Dolní sněmovna britského parlamentu bude věnovat petici žádající druhé hlasování o setrvání Británie v Evropské unii. Členové výboru ani poslanci ale nevěří, že by 4 miliony podpisů mohly změnit výsledky červnového referenda, píše server Independent.
Petice bude 5. září hlavním tématem Westminsterského paláce. Sami poslanci ovšem upozorňují, že naplánovaná schůze dolní komory nijak neovlivní výsledek brexitu, a už vůbec nevěří, že by na konci debaty učinili kroky k zahájení dalšího kola hlasování o setrvání v Evropské unii.
„Je třeba respektovat hlas lidu, který rozhodl v dosud největším plebiscitu v historii naší země. Jestli by sezení mohlo něco přinést, tak uspokojivější pravidla hlasování pro budoucí referenda,“ reagoval na svém Twitteru britský poslanec Ian Blackford, který by měl celou zářijovou debatu odstartovat.
Petici volající po druhém referendu a změně hlasovacích pravidel podepsalo přes 4 miliony lidí z celého světa. I to je možná důvod, proč petiční výbor, přestože předložil poslancům návrh k debatě, samotné petici nevěří. Spousta podpisů není podle nich zcela legitimní a již několikrát museli v databázi promazávat podezřelé záznamy, jako byly tisíce hlasů z Vatikánu či Severní Koreje.
Ještě minulý týden odmítala britská vláda debaty související s peticí. „Premiér (David Cameron) a vláda jsou si vědomi toho, že toto bylo výjimečné generační hlasování, a jak řekl premiér, rozhodnutí musí být respektováno,“ uvedlo ministerstvo zahraničí s tím, že zákony žádné omezení pro minimální účast v referendu či pro jeho výsledek nestanovují.
Signatáři petice chtěli, aby vláda zavedla pravidlo, že pokud pro setrvání v unii či pro odchod z unie hlasuje méně než 60 procent lidí při účasti nižší než 75 procent, pak by měl být vypsán nový plebiscit. Petice na stránkách britského parlamentu byla zveřejněna ještě před červnovým referendem.
Všelidového hlasování se zúčastnilo 72,2 procenta voličů. Pro setrvání v unii hlasovalo přes 16,1 milionu lidí, pro odchod přes 17,4 milionů.