1 Miliardy na vědu

Máme vědecká centra za miliardy. O peníze na provoz prosíme Brusel

NOVÉ

Kult Cargo byl dosud znám především z tichomořských ostrovů, teď se k němu přihlásila tuzemská vědecká komunita. Učinila tak sepsáním nových dotačních programů na podporu výzkumu a vývoje, které odeslala ke schválení do Bruselu. Žádá v nich šedesát miliard, aby mohla provozovat desítky výzkumných center vybudovaných v uplynulých sedmi letech za osmdesát miliard.

Na první pohled jde o racionální přístup. Analýza ministerstva školství z loňského léta odhalila, že většina výzkumných center postavených za evropské dotace z let 2007-2013 nemá dost peněz na svůj provoz. Koncem září při debatě o rozpočtu 2015 odmítl ministr financí Andrej Babiš uvolnit tři miliardy, které by pokryly aspoň polovinu očekávaných provozních nákladů. Požádat o peníze Evropskou unii prostřednictvím dotačních programů „Výzkum, vývoj, vzdělávání“ a „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost“ je tedy řešením, které umožní rozvoj tuzemské vědy a ještě ochrání státní rozpočet. Plán schválila i vláda a počátkem října začala nad oběma dokumnety debata v Evropské komisi.

Strategie připravená ministerstvy školství a průmyslu se přesto neliší od strategie domorodců z Tichomoří během druhé světové války. Zvykli si tehdy, že jim letadla dovážela různé spotřební předměty, které američtí vojáci rozdělovali, aby udrželi na ostrovech klid. Když se Američané stáhli a letadla přestala létat, věděli si domorodci rady. Oblékli si obleky napodobující uniformy leteckého personálu a mávali na letišti barevnými hůlkami, jak to viděli u Američanů. Bylo jasné, že když splnili všechny předpoklady, letadlo s nákladem musí přiletět co nevidět. Běloši nazvali takové chování domorodců kultem Cargo.

Přístup zdejší zdejší komunity vědců, úředníků a podnikatelů, kteří se zabývají výzkumnými dotacemi, je kultu Cargo podobný v tom, že přijali za svou představu o tom, že investice do výzkumu automaticky zvýší ekonomický výkon země a že na něm vydělají samotné výzkumné ústavy, které budou prodávat své objevy. Tato představa se opírá o zkušenosti z některých vyspělých zemí jako jsou Spojené státy nebo Německo, kde výkon ekonomiky opravdu závisí na investicích do výzkumu a inovací. Z toho vychází i strategie Evropské unie, která podporuje výzkum v každé zemi štědrými dotacemi. Sami bruselští úředníci přinejmenším od vzniku Lisabonské strategie v roce 2000 věří tomu, že se všechny peníze investované do výzkumu jednou vrátí ve vyšším ekonomickém výkonu. I takové chování se v diskusích zdejších expertů na financování vědy začíná označovat jako kult Cargo.

Druhá dotace stejným ústavům

V Česku se už ukázalo, že se některé výzkumné investice nevyplatí. Už při návrhu na výstavbu padesáti vědeckých center z roku 2007 se počítalo, že přinesou nějaký užitek bez dalších intervencí. Podle programových dokumentů ministerstva školství měla „centra zásadním způsobem přispět k vytváření nových znalostí, k rozvoji lidských zdrojů a k dalšímu vývoji průlomových technologií v relevantních oborech, v neposlední řadě budou centra přitahovat silný zájem ze strany aplikační sféry“.

Čtěte také: Vláda schválila rozpočet, Bělobrádek má miliardu navíc na vědu

Centra jsou postavena, zprávy o rozvoji lidských zdrojů, vývoji technologií a jejich prodeji podnikům zatím nejsou k dispozici. Ani nemohly vzniknout, protože se zatím nedaří sehnat zaměstnance a hlavně peníze na jejich platy i na běžné provozní náklady. Na druhé straně není možné přebytečná centra jen tak zrušit, protože v takovém případě by stát musel vracet miliardy evropských dotací.

Nové dotační programy ministerstva školství a průmyslu nabízejí jako řešení další dotace do stejných center. Z dokumentů vyplývá, že většina peněz půjde na „osobní náklady“ výzkumníků, na „provozní náklady“ ústavů, na „zvýšení počtu výzkumných týmů“, „vytvoření mezioborových týmů v průlomových oblastech“ i na „získávání špičkových výzkumníků“. Nechybí ani speciální dotace na obnovu přístrojového parku, marketingové studie a na přímou podporu projektů, které budou pro stát zvlášť důležité.

Čtěte také: Kam putují české dotace na vědu? Také do daňových rájů

Stát i soukromníci postavili za evropské dotace moderní výzkumná centra a nechali je vybavit špičkovými přístroji. Teď z dalších dotací zajistí špičkový personál, zaplatí dodávky energií a údržbu, začnou dotovat spolupráci průmyslových konstruktérů s výzkumem, podpoří i mezinárodní spolupráci. Je to stejný postup jako v Americe nebo Německu, výsledek se nutně musí dostavit i v Česku.

Evropská komise by měla o návrzích české strany rozhodnout během do ledna 2015.