Po novele by vysílání ČT asi nebylo nezávislé, přiznává vláda

Odpolitizování, nebo střet zájmů?

Po novele by vysílání ČT asi nebylo nezávislé, přiznává vládaAKTUALIZOVÁNO
Budova ČT Praha Foto: FOTO: Shutterstock
4
Domov

Michaela Cápová

Diskutovanou novelu zákonů o veřejnoprávních médiích ve středu projednávala vláda. Kabinet sice dal za pravdu kritickým výtkám České televize a Českého rozhlasu, nakonec k novele ale zaujal neutrální stanovisko. Ani vládě se totiž nelíbí úprava správních rad, které by novela nově zřídila, ani to, že většina organizací, které by navrhovaly své zástupce do rad, mají v ČT své obchodní zájmy. Návrh naopak podpořil scénárista a herec Zdeněk Svěrák nebo dramatik Milan Uhde.

V podkladech vláda návrhu vytýká, že na jeho základě bude moci správní rada zkoumat jakékoli dokumenty, aniž by o tom musela někoho informovat. Vláda navíc nepovažuje za transparentní způsob výběru 22 institucí, které by nominovaly své zástupce do obou rad. ČT má totiž s více než polovinou z nich své obchodní nebo jiné zájmy. „V této souvislosti lze mít pochybnosti, zda bude vysílání ČT skutečně nezávislé,“ píše se v předkládací zprávě. I tak ale vláda Bohuslava Sobotky zřejmě zaujme k novele neutrální stanovisko.

„Jedná se v podstatě o překlopený mediální zákon z Bavorska. I seznam 22 nevládních organizací, které by nominovaly své zástupce do rad ČT a ČRo, vychází téměř jako přes kopírák z Bavorska,“ řekl k tomu pro Echo24.cz Martin Komárek (ANO) na otázku, jak konečný soupis organizací vznikl. Právě inspiraci Bavorskem však Česká televize návrhu vyčítá jako jednu z prvních věcí. Podle ČT v Evropě existuje mnoho modelů, které fungování médií upravují, ale žádný není univerzálně aplikovatelný.

Martin Komárek současně vyvrátil, že novela pochází z jeho iniciativy. „Návrh není můj. Přišly s ním za námi různé organizace v čele s platformou Svobodu médiím. Nakonec, když s podobným návrhem nepřišlo ministerstvo kultury, protože nechtělo jít do konfliktu, jsme z toho udělali poslanecký návrh,“ řekl Komárek.

Mezi 22 organizacemi je třeba Český helsinský výbor, Syndikát novinářů ČR, Federace židovských obcí v ČR, Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky nebo Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Komárek, jehož podpis je pod návrhem novely jako první v pořadí, protože je předsedou volebního výboru, uznal, že „soupis organizací bude ještě potřeba korigovat“.

Pod návrhem je podepsáno 15 poslanců v čele s Martinem Komárkem (ANO). Dále novelu zákona svým podpisem podpořili: Jana Lorencová (nestr. za ANO), Jiří Zlatuška (ANO), Stanislav Berkovec (ANO), Kristýna Zelienková (nezařazená, zvolená za ANO), Karel Schwarzenberg (TOP 09), Ivan Gabal, (KDU-ČSL), Pavla Golasowská (KDU-ČSL), Jaroslav Klaška (KDU-ČSL), Marie Benešová (ČSSD), Jaroslav Zavadil (ČSSD), Petr Gazdík (STAN), Jan Farský (STAN), Marek Černoch (Úsvit) a Olga Havlová (Úsvit).

Komárek dodal, že teprve, až k novele vysloví své stanovisko vláda, bude možné ho zařadit na program schůze Poslanecké sněmovny. „Samozřejmě se budu snažit, aby k tomu došlo co nejdřív,“ reagoval Komárek na otázku, jestli se projednávání novely stihne ještě do sněmovních voleb na podzim 2017. „Nadějí je, že jsou pod návrhem podepsáni poslanci takřka ze všech klubů,“ uvedl.

To, jestli novela zákona získá mezi poslanci potřebnou podporu, lze nyní těžko předvídat. „Mám pocit, že oficiálně to neprojednával ještě žádný z poslaneckých klubů. Očekávám, že nad tím bude vášnivá debata, protože někteří poslanci novelu velmi silně podporují, někteří naopak ne. Kluby jsou rozdělené. Já budu rád, když to klub ANO podpoří,“ dodal Komárek.

Navzdory kritickým výtkám, které se k novele ozývají, se za návrh postavily v otevřeném dopise některé význačné osobnosti. Například rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, scénárista a herec Zdeněk Svěrák, spisovatel a dramatik Milan Uhde, režisér a producent Fero Fenič, dokumentaristka Olga Sommerová či ředitel pražského Vinohradského divadla Tomáš Töpfer. V dopisu vyjádřili přesvědčení, že k přijetí novely dozrál čas.

Novela podle předkladatelů přináší naprosté odpolitizování veřejnoprávních médií i větší kontrolu hospodaření ČRo a ČT, kterou by měly na starosti nově zřizované pětičlenné správní rady ČRo a ČT. S tím však zásadně nesouhlasí Česká televize i Český rozhlas. Obě instituce se proti novele ostře postavily a poslaly k ní svá stanoviska.

Čtěte také: ČT a ČRo bijí na poplach. ‚Komárkův‘ návrh přinese obrovský střet zájmů