Estébáci chtěli zabít Havla, tvrdí Štrougalův poradce

Několik dní po 17. listopadu 1989 měl na poradě StB padnout návrh na fyzickou likvidaci Václava Havla. Tajná policie ale radikální plán prý vzápětí zavrhla. Tvrdí to Jaromír Sedlák, bývalý poradce premiérů Lubomíra Štrougala a Mariána Čalfy. Pokusy o diskreditaci Havla tehdy byly, ale úvahy o vraždě nám přijdou nepravděpodobné, oponují historici.

Pět dní po tvrdě potlačené studentské demonstraci, 22. listopadu 1989, vstoupily do bouřící Prahy jednotky Lidových milicí o síle čtyř tisíc mužů. A to přesto, že generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš svůj rozkaz k povolání milicionářů několik hodin předtím zrušil. Situace byla krajně napjatá.

Mezi radikálními komunisty přesto či právě proto sílila chuť se s „kontrarevolucí“ násilně vypořádat. Radikálně křídlo bylo i uvnitř Státní bezpečnosti. Jeho část prý dokonce zvažovala zavraždění lídra disentu Václava Havla, který v úterý 21. listopadu poprvé vystoupil na ozvučeném Václavském náměstí a sklidil nadšený aplaus desetitisíců dosavadních příslušníků „šedé zóny“. Prohlásil to na pražské konferenci k výročí 17. listopadu Jaromír Sedlák, který působil jako poradce normalizačních premiérů Lubomíra Štrougala a Ladislava Adamce i polistopadového předsedy vlády Mariána Čalfy.

„Návrh zabít Havla padl na poradě vedení StB, myslím, že to bylo 23. listopadu. Byly to ale dva nebo tři hlasy na setkání asi padesáti lidí. Většina je okřikla. Byli to realisti a věděli, že pak by tekla krev a lidi by je v té revoluční atmosféře za to pověsili,“ tvrdí Sedlák. Na dotaz deníku ECHO24, odkud informaci získal, Sedlák odpověděl: „Od přímého účastníka toho jednání, ale nemůžu ho jmenovat, ještě žije.“

StB bojovala letáky

Historici jsou k Sedlákově verzi skeptičtí: „K takovému svědectví z druhé ruky se nedá přihlížet,“ říká Jiří Suk. „Jestli v té době někdo na té poradě něco takového řekl, byl to spíše nepovedený vtip či projev zoufalství. I pro StB by něco takového postrádalo smysl,“ domnívá se Tomáš Vilímek.

„Když Sedlák vypovídal před komisí vyšetřující události kolem 17. listopadu, tak tohle nezmínil. Proč s tím přichází 25 let poté,“ ptá se Pavel Žáček, podle nějž je bývalý poradce Štrougala autorem více neověřitelných konspiračních teorií. Žáček nicméně připouští, že StB se na poradě pod vedením jejího šéfa Alojze Lorence z 23. listopadu připravovala vedle klidového řešení i na násilnou variantu. „Na obsazení vysokých škol, televize a zapojení armády,“ doplňuje Žáček.

V rámci „aktivních opatření“ nakonec politická policie sáhla jen k diskreditačním akcím. Na armádních tiskárnách rozšiřovala hanopis Kdo je Václav Havel dříve otištěný Rudým právem a v týdnu po 17. listopadu je po nocích vylepovala. Záplava revolučních letáků je ale převálcovala. „Snaha o diskreditaci Václava Havla začala samozřejmě už před rokem 89 a do jisté míry pokračuje do dnešních dnů,“ poznamenává Tomáš Vilímek.