Pithart: Po odtržení Skotska bude mít Anglie "český" problém

„Češi neumí pojmenovat, co jsou jejich národní zájmy. U Skotů je to obráceně,“ říká Petr Pithart, který se jako český premiér z let 1990-1992 účastnil vyjednávání o rozdělení Československa. Nedávno o rizicích samostatnosti uspořádal pro britské historiky a novináře seminář. „Byli otřeseni, když slyšeli, jaké důsledky může rozpad mít,“ říká Pithart.

Jako možná nejvíce oceňovaná okolnost rozpadu Československa bývá často zmiňována skutečnost, že rozdělení proběhlo bez násilí. „Ta do nekonečna opakovaná fráze, jak jsme úžasní, protože jsme po sobě nestříleli, to je blbost – jako kdyby to bylo někdy reálné,“ prohlašuje Petr Pithart.

Podle něj i více než dvacet let po rozpadu společného státu se Slováky Češi stále hledají svou identitu. Identifikovali se prý spíše s Československem než s vlastními národními zájmy, o nichž „nevědí, jaké vlastně jsou.“

„U Skotů to je obráceně, ti mají velmi silnou identitu – na rozdíl od Angličanů, kteří také nevědí, co je anglická identita. Oni se také identifikují s Velkou Británií,“ dodává expremiér. Rozpad společného státu je ale podle Pitharta riskantní nejen pro Angličany, ale i pro Skoty. „Ten proces je vždycky rizikový.  Slovensko se po osamostatnění například propadalo do černé díry Evropy, jak se tehdy říkalo. A jen obrovským zázrakem a vypětím tam Mečiar nezvítězil počtvrté i v roce 1998 a nesestavil vládu. To bychom měli nový Balkán v Evropě,“ dodává Pithart a naráží na tehdy potenciálně doutnající konflikt s Maďarskem kvůli jeho početné menšině na Slovensku. „Když se státy dělí, nikdo neví, co se z toho vyvrbí,“ upozorňuje bývalý politik.

Fiala: Namlouváme si, že jsme horší než ostatní

Oslovení současní čeští politici ale blížící se skotské referendum nijak dramaticky nevidí. „V Evropské unii jsme svědky procesů,  které vedou minimálně k faktickému, když ne k formálnímu rozdělování určitých zemí. Podívejte se na Belgii či Španělsko,“ dává příklad předseda ODS Petr Fiala.

Fiala nesouhlasí s názorem bývalého velvyslance v Británii Pavla Seiftera, který v komentáři pro deník Guardian napsal, že Češi jsou po rozdělení společného státu „bloudícím národem v bloudící zemi, která není tak důležitá a zajímavá“ jako její předchůdkyně. „Česká republika je úspěšnou zemí, jen si namlouváme, že jsme horší než ostatní. Obrovský vklad do hodnot evropské civilizace je to, že jsme dokázali rozchod realizovat naprosto pokojně a ještě máme mimořádné přátelské vztahy se Slováky,“ míní Fiala. Skotům před referendem o samostatnosti nechce radit: „ Mám stejný přístup jako královna: je to věc skotského lidu.“

Podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) rozdělení Československa neublížilo Čechům ani Slovákům. „Československo měl jen větší geopolitickou váhu.  Jeho rozdělení bych ale nesrovnával s případným osamostatněním Skotska. To by bylo spíše k neprospěchu Skotska, zejména v ekonomické  a měnové oblasti. Další rozdíl je ten, že Československo se rozpadlo těsně po společenské změně, k níž ve Velké Británii nedošlo,“ srovnává Hamáček.