‚Čína je jako Frankenstein. Také nemá duši‘

Matka z ní nechtěla mít komunistku

‚Čína je jako Frankenstein. Také nemá duši‘NOVÉ
Anastasia Lin. Foto: FOTO: http://www.anastasialin.com/
2
Svět
Michaela Cápová
Sdílet:

Prvních roky života strávila v Číně, kde ji učili, že má komunistickou stranu milovat jako svoji rodinu. Nikdy neviděla záběry z masakru na náměstí Nebeského klidu, o hnutí Falun Gong si myslela, že je to nebezpečná kriminální sekta. Až když se s matkou přestěhovala do Kanady, pátrala po významu pojmů, které jí v Číně nechtěli vysvětlit a změnila svůj pohled na svět. „Pro mladé Číňany v zahraničí představuje obrovské ponížení, když si musí přiznat, že je vláda celý život podváděla, že je očkovala nesmysly,“ uvedla během návštěvy Prahy kanadská Miss čínského původu Anastasia Linová.

Anastasia Linová se do Kanady přestěhovala spolu se svojí matkou, univerzitní profesorkou. „Díky matce jsem měla ještě relativně dobrý přístup k informacím,“ vzpomínala Linová během diskuze nazvané Čína: jedna země, dvě tváře v Knihovně Václava Havla. Byla to právě její matka, kdo ji v Kanadě ponoukal, aby se vzdělávala. „Prostě ze mě nechtěla mít mladou komunistku,“ podotkla dnes šestadvacetilá žena.

Po studiích se Linová přihlásila do soutěže Miss World Kanada, protože měla pocit, že je to skvělý způsob jak být slyšet. Soutěž v roce 2015 vyhrála a na základě svého motta „mlčení nepomůže nikomu, mlčení podporuje útlak“ začala upozorňovat na porušování lidských práv v Číně. Díky své popularitě se ale stala trnem v oku čínské vládě. Ta jí nakonec na podzim roku 2015 neudělila vízum potřebné k tomu, aby se zúčastnila finále Miss World v Číně. „Státní bezpečnost také vyhrožovala mému otci, který v Číně zůstal. Zruinovali mu podnikání, což je jejich nejběžnější praktika,“ uvedla Linová s tím, že nejtěžší doba stejně nastane, až o ni opadne zájem médií.

S ohledem na porušování lidských práv se Linová angažuje hlavně ve věci takzvaných vězňů svědomí. Ti nespáchali žádný hrdelní zločin, pouze si stojí za svou pravdou a vírou. „Jsou mučeni – a to jak psychicky, tak fyzicky, navíc musí tvrdě pracovat. A když ve vězení zemřou, jejich orgány jsou rozprodávány k transplantaci do celého světa,“ dodala kanadská Miss. Podobný příběh ostatně vypráví i film The Bleeding Edge (Krvavé ostří), v němž Linová ztvárnila vězněnou ženu, která se odmítá vzdát své víry.

Vysoký počet vězňů svědomí v Číně představují členové hnutí Falun Gong. Toto hnutí přitom vzniklo na počátku 90. let s podporou vlády, která v něm viděla cestu ke zlepšení zdraví obyvatel. Avšak když ho praktikovalo téměř 100 milionů Číňanů, vládnoucí komunistická strana si uvědomila, že pro ni představuje hrozbu a ideologickou konkurenci, a začala členy skupiny systematicky pronásledovat.

Falun Gong je hnutí, které se snaží skloubit meditaci a dechová cvičení s učením. Má kořeny v buddhismu a taoismu. Falun Gong zakázal v roce 1999 někdejší čínský prezident Ťiang Ce-min poté, co tisíce stoupenců hnutí demonstrovaly vsedě před vládním komplexem a žádaly o udělení oficiálního statusu. Peking od té doby poslal řadu jeho přívrženců do pracovních táborů na „převýchovu“.

Linová ví, že podnět pro změnu v Číně, musí vzejít zevnitř – od samotných Číňanů, ale s podporou Západu. „Samozřejmě, že by asi pomohly i nějaké obchodní sankce. Ale podívejte se na to, jak je ekonomika v Číně manipulovaná. Vláda do ní pumpuje miliony jüanů, staví města duchů, ovšem to nepředstavuje žádný reálný růst a nereflektuje realitu. Rozhodně tam nefunguje tržní ekonomika,“ uvedla a prohlásila, že Čína je jako Frankenstein: má několik rukou a srdcí, ale žádnou duši.

V případě čínského aparátu Linová dále poukázala na uměle vyvolaný nacionalismus, který však navenek působí jako nacionalismus pravý. „Kdyby totiž vláda nechala mluvit obyčejné lidi, tak by se Západ něco dozvěděl. Číňané přece stejně, jako kdokoliv jiný, nechtějí být mučeni. Západ se proto nesmí nechat odradit výroky představitelů čínské vlády,“ dodala a jako příklad uvedla situaci ze začátku června, kdy Kanadu navštívil čínský ministr zahraničí. „Když se ho jeden z novinářů zeptal na lidská práva v Číně, rozčílil se a odpověděl mu, že právo ptát se na lidská práva v Číně mají pouze Číňané,“ řekla.

Podle Anastasie Linové už ale čínská vláda nemá absolutní kontrolu nad vším. „Číňany vždycky potěší a je pro ně povzbuzením, když se jim podaří obejít firewall a prolomit internetovou cenzuru. Páteří tohoto boje jsou hlavně právníci,“ dodala.

Anastasia Linová se ve svých 13 letech přestěhovala z rodné Číny do Kanady. Na Torontské univerzitě vystudovala divadelní vědu. Hrát začala v 7 letech, od té doby se objevila ve více než 20 filmech a dokumentech. Speciálně si vybírá filmy, které se zaměřují na porušování lidských práv, na cenzuru a korupci v Číně, protože „chce být hlasem Číňanů, kteří nemohou mluvit“. V květnu 2015 vyhrála kanadskou Miss World a byla vybraná, aby Kanadu reprezentovala na soutěži Miss World v čínském letovisku San-ja. ČLR jí ale odmítla vydat vízum a označila ji za nežádoucí osobu. Kanada ji proto nominovala do soutěže znovu – v listopadu tohoto roku se zúčastní Miss World ve Washingtonu, D. C.

Čtěte také:

Bývalá miss Turecka odsouzena za ‚urážku‘ Erdogana

Ruská Miss sympatie přišla o titul. Neonacismus jí neprošel

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články