Řecko stranou. Časovaná finanční bomba tiká v Číně

Pozornost Evropy se už mnoho týdnů upíná ke skomírajícímu Řecku a nekonečným politickým jednáním. Ve stínu online reportáží o hrozícím odloučení jednoho státu z eurozóny bobtná jiný a pro světové hospodářství možná větší problém, který se zatím projevuje pádem na akciových trzích v Číně. A Česká republika není k vývoji v nejlidnatější zemi a zároveň druhé největší ekonomice imunní.

Od poloviny června ztratily čínské akcie přes 30 procent. Je to rázné ukončení předchozí jízdy, kdy za dvanáct měsíců jejich hodnota více než zdvojnásobila. Úsilí čínských úřadů, které pozastavily obchodování s polovinou titulů z trhu a nařizují masivní nákupy akcií, se zatím výrazně neprojevuje. „Takový propad jsem zatím nikdy neviděl. Myslím, že ani nikdo jiný. Likvidita je úplně pryč,“ citovala agentura Reuters jednoho z analytiků společnosti Northeast Securities.

Zatímco o bankrotu Řecka se v Evropě mluví už pět let a zdlouhavá jednání prakticky vyloučila, že případný „Grexit“ bude mít pro okolní svět šokový dopad, rychlý čínský akciový skluz v sobě nese riziko nevyzpytatelnosti – i pro mnoho burzovních hráčů přišel nečekaně, je živelný, ba až psychotický (čínské úřady hovoří o „panické náladě“). O to hůř se předvídají jeho dopady. Možnost, že otřes na burze ohrozí stabilitu celé čínské ekonomiky, začínají někteří investoři vnímat jako větší riziko než řeckou krizi.

Například ekonomové banky Goldman Sachs zůstávají v klidu a říkají, že zatím nejsme svědky akciové bubliny, analytici Bank of America Merril Lynch počítají už nyní s negativními dopady. „Očekáváme pomalejší růst, nižší výnosy firem a zvýšené riziko finanční krize,“ napsali v poznámce.

Znepokojivé signály

„Pokud by oslabení čínských akcií bylo jen izolovanou událostí, vliv na českou ekonomiku by byl minimální. Je ale otázka, zda vývoj na burzách není jen příznakem nějakých větších problémů Číny,“ řekl deníku ECHO24.cz analytik J&T Banky Pavel Ryska. Připomněl, že čínské hospodářství vykazuje už několik let signály zpomalování růstu. Komunistická vláda se snažila ekonomiku povzbudit snížením úrokových sazeb, to ale vedlo mimo jiné i k „rozúvěrování“, tedy častějšímu podnikání na dluh. Nyní čínská ekonomika možná došla do bodu, kdy se část investic ukazuje jako nerentabilní a situace se obrací. Dopad by se podle Rysky ukázal na poklesu českého vývozu – nejen do východní Asie, ale také do zemí, které s Čínou nejvíce obchodují a byly by zasaženy v druhém sledu, což jsou například Spojené státy nebo Německo, tedy klíčové země pro český export.

Čtěte také: Strach a panika: Asii zachvátil prudký pád trhů

Kotrmelce čínského akciového trhu se mohou brzy projevit ve finančním sektoru. Jednou z velkých neznámých, nebo spíš černých můr investorů je v současnosti otázka, jak velké množství akcií bylo použito jako zástava za bankovní půjčky. Situaci také komplikuje, že drobní investoři, kteří mají na čínském trhu neobvykle velký podíl, často kupovali akcie na dluh. Pokles hodnoty portfolia nutí investory k prodejům a tím se podporuje cenová spirála směrem dolů. Velký počet menších titulů stažených z trhu pak způsobuje, že obchodníci se musí zbavovat i akcií nejziskovějších a největších společností, takzvaných blue chips.

Pro evropského pozorovatele je nesporně pozoruhodná míra angažovanosti čínské vlády. Ve Spojených státech nebo západní Evropě si nelze představit, že by vládní burzovní regulátor přiměl manažery investičních fondů, aby utratili miliardy dolarů za nucené odkupy akcií. Proti hromadným výprodejům vytáhla už i centrální banka, která se zaručila, že pokryje náklady na další nákupy. Pomůže to ale?