1

Slunovrat je věčná naděje

Témata:

Dnes, 22. prosince 2015 v 5:48 nastává pro severní polokouli, kde žije 90% světové populace, zimní slunovrat. Je to okamžik, kdy Slunce dosahuje nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy. Den zimního slunovratu je nejkratší den v roce, s nejdelší nocí, většinou přichází 21. nebo 22. prosince, vzácně i 20. prosince, ale to až v roce 2080, a ještě vzácněji 23. prosince, to bude až v generace vzdáleném roce 2303.

Čtěte také: Slunovrat je věčná naděje

Jak je Slunce zdrojem životodárné energie, byl slunovrat odedávna uctíván všemi lidskými civilizacemi. Staletí se usilovně zaznamenávala cesta slunečního svitu a podle ní se stavěly kamenné kalendáře, pozorovatelny a chrámy. Slunce je pro všechny nejobjektivnější realitou bytí, rozličné kulty Slunce si dnes nejvíce vysvětlujeme pokorným sebezařazením člověka do běhu vesmíru. V moderní češtině se bez přemýšlení užívá zavedený výraz „Bůh slunce“ té či oné kultury. Spiritualita prehistorických lidí je však zpětně tak těžce poznatelná, že je lepší místo výrazu „bůh/ Bůh“ zůstat u „kultu Slunce“.

Vypozorování a zachycení dne zimního slunovratu mělo i velmi praktický význam. Dávné kultury přežívaly z roku na rok a i víceleté zásoby vyspělých říší byly pod nepřetržitým ohrožením chorobami, škůdci nebo živelnými pohromami. Bez zásob šla zima přežít velmi těžce, proto si všechny civilizace „stříhaly svůj metr“ a odpočítávaly toto kritické období, plné temna a chladu.

Kromě znalosti dosažené etapy zimy a znaků, předpovídajících vývoj počasí, se zaváděly i magické rituály za dobré počasí, úrodu a pokoj. Ať již magie evropská, s kořeny na Blízkém východě, nebo taoistická staré Číny, všechny shodně vycházely ze „zákona zachování hmoty/ energie“ a během rituálů šlo hlavně o přeskupení a transformaci objektivních částí světa kolem sebe, nikoliv o nemožné „vyčarování z ničeho“.

Staří Číňané rozdělili lunární rok na 24 sezón s velmi praktickými názvy, tento jejich rolnický kalendář je přirozeně v mnohém shodný s naším, dnes známým hlavně z pranostik. Jeden příklad za všechny – čínská sezóna „Nastává podzim“ odpovídá svatému Vavřinci (druhý týden srpna) a informaci: „na svatý Vavřinec nastává podzimec“.

Za zimního slunovratu vrcholí temné jinové síly, i slovanská tradice hovoří o následujících dvanácti dnech temna, kdy vládne duch/ bůh Veles (duch podsvětí, magie, vědění aj.). Proto se v temném období co nejvíce svítilo a topilo mnoha ohni, velké hranice postupně nahradily symbolické svíce. Dvanáct dní temna končí kolem Tří králů, a tak se hezky prolínají s navazující křesťanskou tradicí, přinášející zrození Spasitele v době největšího temna.

Proto je zimní slunovrat hlavně o naději. O naší věčné naději, že každou temnotu nakonec rozsvítí světlo.


/
Autor je sinolog, etnolog a právník

Autor je sinolog, právník a poradce, zaměřený na spolupráci s Čínou.  www.vitconsulting.cz

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.