Zeman se omluví, Sobotka naučí anglicky, Babiš opustí ANO

Nový rok se tradičně nese ve znamení přání, nových předsevzetí a očekávání. S přáními se předhánějí i politici. V tomhle období vypadají všichni tak nějak polepšení. Držme se ale při zemi. Jsou slova a činy, kterých se v roce 2016 určitě nedočkáme. Jen si to zkuste představit:

Prezident Miloš Zeman se veřejně omluví za nařčení, že spisovatel a novinář Ferdinand Peroutka uveřejnil před druhou světovou válkou v časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Slíbenou odměnu 100 tisíc korun pro nálezce textu Zeman rozdělí mezi Sdružení pro služby Anonymním alkoholikům v ČR a Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček podstoupí terapii patologického lhaní.

Premiér Bohuslav Sobotka uzná, že jeho vláda se v zásadě nijak nezasloužila o vysoký růst českého hospodářství a oznámí, že koalice buď schválí na rok 2017 vyrovnaný státní rozpočet, nebo sníží daně a sociální odvody. Nový volební program ČSSD s názvem „Finančně zodpovědná sociální demokracie“ Sobotka představí na kongresu Strany evropských socialistů v projevu předneseném spatra ve slušné angličtině.

Ministr financí Andrej Babiš vystoupí s prohlášením, že podváděl při čerpání dotací na vybudování farmy Čapí hnízdo, podá demisi a odejde z hnutí ANO, které přestane financovat. Při té příležitosti Babiš také připustí, že vstup do politiky vždy chápal jako zajištění pro svůj holding Agrofert a přizná se, že navzdory soudním verdiktům vědomě spolupracoval se Státní bezpečností. Hnutí ANO se kvůli naprosté dezorientaci členstva živelně rozloží, nezachrání ho ani zoufalé pokusy Radmily Kleslové. Institut pro politiku a společnost se přemění na Ústav pro studium oligarchických režimů.

Opoziční lídři Miroslav Kalousek a Petr Fiala pochopí, že obstrukce v Poslanecké sněmovně opravdu není cesta, jak získat ztracené hlasy pravicových voličů. Nechají koalici dostatečně „vyžrat“ nedostatky a pasti zákona o elektronické evidenci tržeb, které se brzy projeví a sami přijdou s nějakým uceleným programem, který by dokázal zaujmout i střední třídu. Kalousek si vezme k srdci japonské přísloví „Prostořekost, toť pramen mnoha neshod“. Fialu potká zázrak a získá charisma.

Marian Jurečka si přestane hrát na bipolárního ministra za KDU-ČSL/ANO (respektive za Agrofert) a uzná, že s tím, co občas říká, fakt nemůže v nejbližších letech pomýšlet na předsednictví lidovců. Ministerskou židli raději přenechá Pavlu Bělobrádkovi, který jako stranický šéf dostane namísto pseudofunkce aspoň normální rezort. Po návratu na rodinnou farmu si Jurečka přečte Kroniku kolektivizace malé vesnice od sedláka Jana Boštíka a udělá si z ní poznámky.

Vojtěch Filip poslechne kritiku eurobojovníka proti chamtivosti švýcarských bank Miloslava Ransdorfa, že se KSČM dostatečně nevymezuje vůči současnému politickému systému a převede stranu do ilegality. Celý ústřední výbor dostane politický azyl v KLDR.

Tomio Okamura se přihlásí jako dobrovolník do organizace Člověk v tísni a odletí na několikaměsíční brigádu do některého ze záchytných táborů pro uprchlíky na Blízkém východě. Předtím zveřejní veškerou dokumentaci k hospodaření hnutí Úsvit a písemně se zaváže, že už nikdy nezaloží žádnou stranu či hnutí, nevydá jediné politické prohlášení, tiskovou zprávu ani knihu a také nebude traumatizovat začínající podnikatele v televizi. Pokud závazek poruší, nebude vypuštěn zpět do republiky a vrátí se do Tokia prodávat popcorn.