Posun v Číně. Média opatrně kritizují kulturní revoluci

Čínská státní média prolomila mlčení o kulturní revoluci. Ta propukla přesně před padesáti lety za vlády komunistického vůdce Mao Ce-tunga a měla na svědomí statisíce až miliony životů. Komunistická strana sice po jeho smrti revoluci odsoudila, ovšem hodnocení této tragické dekády bylo v médiích až doposud tabu. Při kulatém výročí se k ní některé noviny nečekaně vyjádřily, píší americká média.

„Historie ukázala, že kulturní revoluce byla kompletně chybná v teorii i praxi. Nikdy nebyla, ani nikdy nebude považována za skutečnou revoluci nebo společenský pokrok,“ objevilo se o pondělní půlnoci na stránkách Lidového deníku (Žen-min ž‘-pao), považovaného za oficiální list komunistické strany. V textu dále stálo, že kulturní revoluce způsobila rozsáhlé a skutečně závažné škody.

K neblahému výročí se vyjádřil také bulvárně laděný deník Global Times. „Řekli jsme ‚nashle‘ kulturní revoluci. A dnes můžeme znovu prohlásit, že kulturní revoluce nemůže znovu propuknout, a ani nepropukne. Kulturní revoluce nemá své místo v dnešní Číně.“

Ještě během pondělí se psalo, že čínská média budou výročí přecházet mlčením stejně jako v předchozích letech. Kulturní revoluce je v Číně doposud tabuizovaným tématem. Podle odborníků současná čínská vláda potírá diskuzi o této periodě daleko více než dříve, například v osmdesátých letech se o ní mohlo hovořit mnohem otevřeněji.

Čtěte také: EU nepřizná Číně status tržní ekonomiky, nesplňuje kritéria

Komunistická strana odsoudila kulturní revoluci už na začátku osmdesátých letech, takže komentáře obou deníků se drží oficiální stranické linie. Ovšem řada obyvatel Mao Ce-tunga stále ctí, ostatně také celá komunistická strana vychází z tradice Mao Ce-tunga, a tím pádem nemůže plně podpořit otevřenou kritiku tohoto období.

Kritici čínské vlády navíc poukazují na to, že současný prezident Si Ťin-pching se nechává politikou Mao Ce-tunga inspirovat ke konsolidaci své vlastní moci. „O padesát let později mě znepokojuje sílící chvála komunistického vedení, kterou sledujeme ve státních médiích a která se podobá ideologickému zápalu obklopujícímu Mao Ce-tunga,“ prohlásil pro CNN bývalý člen Rudých gard. „Musíme zůstat ostražití. Nesmíme nechat znovu vypuknout hrůznou brutalitu kulturní revoluce,“ dodal.

Čtěte také: Čína se bojí historie. Oceněného novináře nepustí ze země

Komunistický vůdce Mao zahájil 16. května 1966 kampaň s cílem zbavit se nepřátel. Nástrojem čistek se staly studentské Rudé gardy. Děti odsuzovaly své rodiče k smrti, žáci vraždili učitele, intelektuálové byli posíláni do vyhnanství. Stíhány, veřejně zostuzeny, zbity nebo usmrceny byly statisíce až miliony lidí. Krveprolévání skončilo s Maovou smrtí v roce 1976 a o pět let později strana označila kulturní revoluci za katastrofu.

Komunistická strana Číny se distancovala od pozdějších let Maovy vlády, když označila 70 procent jeho názorů za správné a 30 procent za mylné. Mao Ce-tung ovšem zaujímá i v moderní čínské společnosti čestné místo. Jeho tělo leží v mauzoleu na centrálním pekingském náměstí Tchien-an-men a jeho portrét zdobí čínské bankovky.