Čína se bojí historie. Oceněného novináře nepustí ze země
Zakázané téma
NOVÉ
Léta potají sbíral po celé Číně informace o desítkách milionů lidí, kteří vyhladověli k smrti. Knihu Yanga Jishenga ocenila i Harvardova univerzita. Novinář si ale pro vyznamenání do Spojených států amerických nepojede, protože mu čínské úřady zakázaly odcestovat. Hladomor, který způsobila politika Mao Ce-tunga, patří k tabuizovaným tématům i po víc jak padesáti letech.
Harvardova univerzita udělila čínskému novináři cenu Louise M. Lyonse už v loňském prosinci. V knize Tombstone (Náhrobní kámen) vylíčil na dvanácti stech stránkách, jak probíhal hladomor v letech 1958 až 1962. Hodnotitelé ocenili Yanga Jishenga za „ambiciózní a nebojácné informování“, se kterým na publikaci pracoval. Informoval o tom britský list The Guardian.
Čínského pětasedmdesátiletého novináře, který je nyní v důchodu, pozvala univerzita na slavnostní ceremoniál, na němž mu chtěla vyznamenání předat. Jenomže Yang Jisheng se události v březnu v Massachusetts nezúčastní. Čínské úřady mu zakázaly, aby odjel do USA. Britský list se s autorem spojil, ale ten nechtěl o záležitosti mluvit.
Kniha Tombstone zabrala Yang Jishengovi léta příprav, během kterých jezdil po celé Číně a mluvil s lidmi, co tragické události přežili. „Měl jsem velmi silnou touhu zjistit všechna ta fakta,“ řekl autor v rozhovorech v minulosti.
Tehdejší čínský vůdce Mao Ce-tung zahájil politiku takzvaného „velkého skoku“ a radikálními politickými a ekonomickými opatřeními chtěl rychle zvýšit čínskou produkci. Podle zjištění novináře zemřelo hlady 36 milionu lidí a jednou z obětí byl i Yang Jishengův otec.
Bývalý reportér ze státní tiskové agentury Sin-chua (Nová Čína) není jediný, kdo zažil útisk čínských úřadů. Podle The Guardianu si na větší tlak a cenzuru stěžují i další novináři, spisovatelé, aktivisté a další. Situace se údajně zhoršila poté, co se stal v roce 2013 prezidentem Si Ťin-pching.
