Komentář
Na kolik přijde Rusy Putin?

Rusko je zcela jistě zemí, kde nepanuje svoboda a demokracie západních měřítek. Vladimir Putin je bezpochyby autoritářský vládce. Přesto se nedá zpochybnit, že má mezi běžnými Rusy silnou podporu. Její podstata si zaslouží hlubší analýzu, přesto se dá zjednodušeně říct, že obliba má dvě hlavní příčiny. Ty se navzájem ovlivňují. V jisté chvíli můžou ale být oba cíle ve vzájemném rozporu.

Prvním pilířem putinismu je resuscitace velkého, silného Ruska. K posilování toho jsou nezbytné invaze do Gruzie nebo teď na Ukrajinu. To by ale samo na oblibu a pevnou pozici nestačilo. Putin přinesl Rusům podstatné zvýšení životní úrovně. Standard se nezvedal jen jeho oligarchické věrchušce, ale většině Rusů. Když zemi přebíral, byl průměrný příjem 80 dolarů měsíčně. Loni dosáhl 640 dolarů. Osminásobný vzestupem životní úrovně zaznamenala mezi lety 2000 a 2014 málokterá země, včetně těch rozvojových, které se zvedají z velmi nízkých základů. Putin si loajalitu pojišťuje pravidelným zvyšováním sociální dávek a důchodů.

Ekonomové se shodují, že k udržování prosperujícího putinismu v chodu potřebuje, aby cena ropy nepadala pod 70 dolarů za barel. Včera se obchodovala za 109 dolarů. Každá vojenská invaze nebo jen pocit nejistoty a ohrožení, které Vladimir Putin s oblibou šíří, cenu ropy přirozeně zvedají.

Drahá ropa je pro prosperitu putinismu podmínkou nutnou nikoliv však dostačující. Ruská ekonomika nebude šlapat, pokud nebude plně zapojena do světového obchodu a finančního systému. Rusko totiž není schopné vyrobit základní spotřební zboží ani potraviny. Všechno se dováží za petrodolary. A sami ruští oligarchové figurující na sankčních seznamech si stěžují, že se „delší peníze“ mnohem snáz získávají v Londýně než Moskvě.

Právě ekonomická slabost může být pro Putina velmi nebezpečná. Anexe Krymu zvýšila podle ruských zdrojů jeho oblibu na 72 procent.

Jenže nová ekonomická data, s nimiž přichází nejen Světová banka, ale i moskevští statistici, nevypadají vůbec dobře.  Podle čerstvých údajů ruské centrální banky odešlo ze země v první čtvrtině roku 51 miliard dolarů. Jen to největší úprk investorů od finanční krize v roce 2008. Rusko to může nějakou chvíli ustát díky obrovským rezervám centrální banky v cizích měnách, které stále dosahují 400 miliard dolarů. Jenže sama ruská centrální banka hlásí, že bude hůř.

Ruské ministerstvo hospodářství ještě před invazí na Krymu čekalo, že ekonomika letos poroste o 2,5 procenta. Teď snížilo odhad na procento. Světová banka čeká pád skoro o dvě procenta. Tím přijdou Rusové o 30 miliard dolarů.

Pokud by se rozšířily mezinárodní sankce na celé sektory ruské ekonomiky, bude pád podstatně hlubší. Bývalý ministr financí Alexej Kudrin čeká, že letos odteče ze země přes 160 miliard dolarů. Pokud se to opravdu stane, je podle něj neodvratitelná delší stagnace.

Západ má sílu Rusko hospodářsky rozložit a oslabit tím jeden ze dvou pilířů putinismu. Jiná otázka je, jakou cenu za to zaplatí. Hodně se mluví a píše o závislosti Evropy na ruské ropě a plynu. Méně už o tom, jak zranitelný je Ruskem evropský finanční systém. Těžké je také odhadnout, jak vlastně budou na stagnaci a pád životní úrovně reagovat Rusové.