Vitásková chce rezignaci soudce Novotného: Odsouzení bylo protiústavní
1
Krajský soud v Brně čelí kritice kvůli tomu, jak v minulosti rozděloval přísedící v trestních senátech. Chyběla prý jasná pravidla. Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková kvůli tomu vyzvala k rezignaci soudce Aleše Novotného. Předsedal senátu, který ji v únoru nepravomocně poslal na 8,5 roku do vězení za nezákonné vydání licencí dvěma solárním elektrárnám.
„Vzhledem k tomu, že jmenoval soudní senát, to znamená přísedící, v rozporu s Ústavou České republiky, tak je to jednoznačný důvod na rezignaci,“ řekla Vitásková na tiskové konferenci.
Vedení Krajského soudu v Brně je podle mluvčí Simony Tesařové přesvědčené o tom, že přísedící byli rozdělováni v souladu se zákonem. Konkrétně ke kauze Vitáskové se soud vyjadřovat nemůže, dosud totiž pravomocně neskončila a ještě bude rozhodovat odvolací Vrchní soud v Olomouci. Případ proto nebude komentovat ani soudce Novotný. Vitásková také podotkla, že rozhodnutí soudu v písemné podobě dosud neobdržela. Rozsudek padl v únoru.
Ke způsobu rozdělování přísedících v Brně se možná vyjádří také Ústavní soud, a to na základě nejméně dvou stížností, které problematiku zmiňují. Rozvrh práce Krajského soudu v Brně se již dříve stal tématem rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS). V jednom usnesení NS uznal, že konkrétně rozvrh práce pro rok 2012 nesplňoval požadavky zákona o soudech a soudcích, a to kvůli absenci předem daných transparentních pravidel. Krajský soud později rozvrh práce změnil a jednotlivé přísedící zařadil do konkrétních soudních oddělení.
V tomtéž usnesení ale NS uvedl, že ustanovení dvou přísedících nebylo aktem libovůle. „Lze se domnívat, že Krajský soud v Brně měl v dané době vnitřní systém přidělování přísedících, ač ten nebyl v rozvrhu práce vyjádřen, podle kterého byli konkrétní přísedící určeni. V dané věci nejsou k dispozici žádné poznatky o tom, že by snad přísedící měli být vybráni účelově,“ stojí v usnesení, které se týkalo muže odsouzeného za podvod.
V dalším usnesení NS uvedl, že pravidla či zásady pro přidělování přísedících do jednotlivých senátů nemohou být rozvrhem práce stanoveny tak striktně, jako pravidla pro přidělování věcí jednotlivým senátům či samosoudcům. „Při volbě přísedících musí být dána větší míra flexibility než u soudců z povolání, neboť přísedící nejsou zaměstnanci soudu, ale vykonávají občanské zaměstnání a je proto nutno zohlednit i jeho osobní život a zájmy, jakož i možnosti, které jim zaměstnavatel v souvislosti s výkonem funkce přísedícího poskytuje,“ napsal soud v usnesení, které je napadeno ústavní stížností.
