Manipulace na brněnském soudu? Ministerstvo prověřuje přísedící

Může si soudce libovolně a bez jakýchkoliv pravidel vybírat své přísedící? Pokud ano, jde nejen o zjednodušení práce, ale nelze vyloučit ani nekalé úmysly nebo dokonce korupci. Na pochybnosti spojené s přidělováním přísedících na Krajském soudu v Brně upozornil koncem dubna ministerstvo spravedlnosti poslanec ODS Pavel Blažek. Na soud kvůli tomu míří i dvě ústavní stížnosti a jak řekl deníku ECHO24.cz ministr Robert Pelikán (ANO), resort už začal celou věc prověřovat.

Exministr spravedlnosti Pavel Blažek upozornil na pochybnosti s přidělováním přísedících 20. dubna, když interpeloval Roberta Pelikána. Rozvrhy práce soudů podle něj přidělování přísedících řeší nedostatečně, čímž je porušeno ústavní právo na zákonného soudce. Nejasné přidělování se má týkat doby před rokem 2016 u Krajského soudu v Brně.

Nelze prý nalézt žádné pravidlo, na základě kterého se přísedící přidělují. A není tak ani možné zjistit, kdo o konkrétních přísedících rozhodl. To je ovšem problém.

„Je zřejmé, že pokud si může libovolně předseda senátu vybrat přísedící ad hoc, vybere si takové, kteří mu neodporují a v zásadě akceptují jeho názory. Tím je však fakticky vytunelován princip laického prvku v soudnictví, kdy naopak přísedící mohou přehlasovat soudce,“ upozorňuje v interpelaci Blažek. „Možnost soudce vybrat si přísedícího může být motivována snahou po zjednodušení si práce ze svého pohledu, ale nelze vyloučit ani nekalé úmysly, včetně korupce,“ varuje exministr.

Ministerstvo spravedlnosti už se přidělováním přísedících na Krajském soudu v Brně zabývá. „Prověřujeme to,“ napsal deníku ECHO24.cz ministr Pelikán.

Ústavní právník: Nejde o jediný soud

Kvůli pochybnostem míří na soud hned dvě ústavní žaloby, za nimiž stojí právník Zdeněk Koudelka. Také on upozorňuje, že jelikož nebylo před letoškem přidělování přísedících nijak upraveno, mohl si je vybírat sám předseda senátu.

„Je logické, že si každý vybere přísedícího, o kterém ví, že mu nebude zasahovat do jeho představ. Ale přísedící tu nejsou proto, aby byli ve vleku soudců. Ale aby reprezentovali lid. Zákon jasně stanovuje, že přísedící musí být k jednotlivým případům přiřazováni podle jasných pravidel. A to v Brně nebylo,“ říká Koudelka s tím, že brněnský krajský soud nebyl v minulých letech osamocen. Podobná praxe prý fungovala třeba na Krajském soudu v Ústí nad Labem.

O případu již informoval server Česká justice. Ten upozorňuje, že pokud by stěžovatelé u Ústavního soudu uspěli, hrozilo by zrušení až stovek rozsudků. Brněnský soud přitom řešil i kauzy skupiny kolem Shahrama Abdullaha Zadeha nebo šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové.

‚Centrální systém přidělování? Musí být veřejně dostupný‘

„Mnoho právníků už delší dobu kritizovalo, že přidělování případů je nejasné a někdy vzbuzuje podezření z úmyslných manipulací. Po nedávném rozhodnutí Ústavního soudu, že je nutné přísně dodržovat zákonnou příslušnost soudů, a po nynějším odhalení netransparentnosti přidělování na významném krajském soudě se snad konečně změní pořádky,“ komentuje podezření pražský advokát Jan Vučka.

Ministerstvo spravedlnosti sice podle něj plánuje zavedení centrálního počítačového systému přidělování případů jednotlivým soudcům, systém ale musí mít veřejně dostupnou kompletní historii přidělování: „Jinak se zase vrátíme ke stávajícím pořádkům, kdy musíte činit speciální dotaz na soud podle zákona o svobodném přístupu k informacím, abyste mohli ověřit správnost přidělení případu. Kdyby byla data k ověření snadno veřejně dostupná, nikdy by se nemohlo stát to, co se nyní provalilo na Krajském soudu v Brně.“

Čtěte také: Žalobce Ištvan narazil. Zástupci si nemohou vybírat libovolně soudy

Nečasová, Rath, Vitásková. Nález ÚS může zvrátit stovky kauz