Není středověk. Trest smrti není tabu, bránil se Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý před europoslanci ve Štrasburku odmítl kritiku svých slov o možném znovuzavedení trestu smrti. Jeho země má podle něj právo o takových tématech mluvit. Část europoslanců jeho postoj hájila, podle jiných ale Orbánova slova vzbuzují obavy a dojít by mohlo i k porušení základních hodnot, na kterých je vystavěna Evropská unie.

„Maďarsko nepodepsalo žádnou dohodu o tom, o čem můžeme či nemůžeme diskutovat. Já jsem nic takového nepodepsal,“ uvedl Orbán. „Nechci žít jako ve středověku, kdy byla určitá témata tabu. Myslím, že bychom měli mluvit o trestu smrti. Případná změna by ale měla odpovídat společným pravidlům zavedeným v EU i v Maďarsku,“ dodal.

„Váš názor je názor jednotlivce, to není nějaká boží pravda, my budeme bojovat za svobodu projevu,“ řekl na závěr svého vystoupení směrem k europoslancům.

Znepokojení a kritiku v EU vyvolalo Orbánovo nedávné prohlášení, že trest smrti musí zůstat „na pořadu dne“, protože se ukázalo, že vládou prosazované zpřísnění trestního práva je nedostatečné. Následně maďarský premiér řekl, že každá členská země EU by měla mít dovoleno sama si rozhodnout, zda zavede, či nezavede trest smrti.

Místopředseda Evropské Komise Frans Timmermans na úvod debaty zdůraznil, že zrušení trestu smrti je podmínkou, kterou je potřeba splnit, aby se někdo mohl stát členem Rady Evropy a Evropské unie.

„Znovuzavedení trestu smrti by bylo v rozporu se základními hodnotami EU,“ řekl s tím, že porušení těchto hodnot by vedlo k uplatnění článku 7 lisabonské smlouvy, který umožňuje uplatnit vůči zemi určité sankční mechanismy. „Komise je připravena použít veškeré prostředky k tomu, aby bylo zajištěno, že Maďarsko bude dodržovat veškeré hodnoty EU,“ uzavřel místopředseda Evropské komise.

Čtěte také: Orbán zvažuje obnovit trest smrti. Koketoval s ním i Babiš

Jak uvedl německý europoslanec Manfred Weber, znovuzavedení trestu smrti pro jeho frakci Evropské lidové strany (EPP) nepřipadá v úvahu. K Orbánovi se ale následně vyjádřil smířlivě a poděkoval mu za to, že potvrdil, že nic takového nemá v plánu. Gianni Pittella ze sociálnědemokratické frakce maďarského premiéra naopak kritizoval. Svými provokacemi prý jen veřejnost „svádí na jinou cestu od skutečných ekonomických a sociálních problémů, které v Maďarsku jsou“.

Jak doplnila nizozemská europoslankyně Sophia in‘t Veldová z frakce ALDE, jestliže by některá země EU odhlasovala ve svém parlamentu zavedení trestu smrti, má právo to udělat, ale pak už nemůže být členem Evropské unie.

Na následné tiskové konferenci Orbán k debatě o trestu smrti prohlásil, že trest nemá být odplatou, ale je tu od toho, aby byli lidé chráněni před zločinem. „Musíme bránit život. Otázkou je, jestli trestem smrti ochráníme nevinné,“ dodal. Jeho země prý již dosáhla cíle v tom, že debatu o trestu smrti zahájila.

Parlament o situaci v Maďarsku jen debatoval, k tématu přijme usnesení, o kterém bude ale hlasováno na červnovém plenárním zasedání.

Zavedení trestu smrti požaduje hlavní soupeř Orbánovy strany na domácí scéně, krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Trest smrti přitom neumožňují ustanovení Evropské unie a Rady Evropy. V Maďarsku, stejně jako v tehdejším Československu, byl trest smrti zrušen v roce 1990, po pádu komunismu.