Dokonalá ostuda státu v kauze CASA. „Parkanové doporučím přísnost,“ říká Sokol

DLOUHOLETÁ KAUZA

Dokonalá ostuda státu v kauze CASA. „Parkanové doporučím přísnost,“ říká Sokol
Exministryně Vlasta Parkanová na archivním snímku Foto: Wikimedia Commons, americké ministerstvo obrany
1
Domov

Ladislav Šustr

Neskutečná ostuda státu, která se zvrhla v době protikorupční hysterie. Tak hodnotí právníci oslovení redakcí Echo24 stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové v kauze nákupu armádních letounů CASA. Případ skončil po deseti letech tím, že nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se rozhodl nepodat dovolání. Parkanová nyní může po státu žádat omluvu, náhradu škody nebo náhradu nemajetkové újmy. „Za sebe říkám, aby tomto směru byla hodně přísná,“ řekl pro Echo24 advokát Tomáš Sokol.

Kauza nákupu transportních letounů za více než 3,5 miliardy začala v roce 2009. V té době totiž vláda Mirka Topolánka rozhodla o jejich pořízení. Státní zastupitelství se drželo posudku firmy American Appraisal, který však právníci zpochybňovali. Podle společnosti totiž měla vzniknout státu škoda ve výši 819 milionů korun a po úpravě 777 milionů korun.

Obhajoba se však bránila tím, že se jedná o speciální letouny, které mají různou specifikaci a jejich vybavení je navíc přísně tajné kvůli vojenské výbavě. Obvyklá cena, jak byla uvedená v posudku, proto neexistuje. Někdejší ministr financí a spolustraník Parkanové Miroslav Kalousek při jednání sněmovny dokonce posudek tvrdě zkritizoval. V rozpravě v červenci roku 2012 prohlásil, že se jedná o obskurní společnost, v jejímž čele stojí „čistokrevný český estébák“. Dodal, že se jedná o škvár a hnus.

Státní zastupitelství se ale posudku stále drželo. A to i v momentě, kdy Vlasta Parkanová rozhodla podle všech informací, které měla k dispozici. V nich se o žádné předraženosti nemluvilo. „Nikdo ze čtyřiceti lidí, kteří tvořili tým nákupu, neuvedl, že by cena nebyla košer. Hádka byla pouze o tom, zda se bude jednat o Spartan či jinou značku letadla. Ona jako politik, rozhodovala podle všech dostupných informací, které byly jednoznačné. Cenu nerozporovaly ani komise, ani právní odbory,“ řekl pro Echo24 právní zástupce Parkanové Tomáš Sokol.

Podle něj tak Parkanová udělala věc, kterou by udělal na jejím místě každý. Nákup po prostudování všech informací podepsala a poté se s podpisem přidal i její podřízený Jiří Staněk. Sokol také uvedl, že bude mít s Parkanovou schůzku, kde projednají další postup. „Nemůže říct, co klientka bude požadovat. Za sebe ale říkám, aby v tomto směru byla hodně přísná,“ řekl pro Echo24 Sokol. Podle něj by veřejná rehabilitace měla začít omluvou. „Život se nedá vrátit. Tehdy byla brána v podstatě jako zločinec. Pro slušného člověka, kdy si na něj lidé ukazují jako na zločince, je to nesmírně kruté,“ dodal Sokol.

Odstrašující případ

Viceprezident Unie obhájců a člen představenstva České advokátní komory Lukáš Trojan dodává, že Parkanová nyní může žádat náhradu škody způsobenou trestním stíháním, náhradu nemajetkové újmy či omluvu. „Zde stát selhává, protože subjektem, u kterého se žádá nemajetková újma, je ministerstvo spravedlnosti. Způsob, jakým se ministerstvo vypořádává s podobnými případy je podle mého ostudný. Přiznává totiž směšné a bagatelní částky. Pokud vůbec,“ řekl pro Echo24 Trojan.

Ten také uvedl, že by se praxe mohla změnit s nástupem nového ministra spravedlnosti Pavla Blažka. „Je to extrémně ostudná praxe. U tohoto případu cítím, že by mohl být precedenční,“ dodal Trojan. Sám případ hodnotí tak, že se dostane do historie práva a judikatury jako odstrašující příklad. „Celý příběh stál na jediné věci, tedy zda měl být zadán znalecký posudek na tak unikátní plnění, jakým byly vojenské letouny. Pochybnosti od samotného počátku byly na místě. Fakt, že se to táhlo deset let je ale bezprecedentní,“ řekl Trojan.

Podle něj se za deset let zcela změnilo vnímání společnosti v případech, kdy jsou politici obvinění nebo i nepravomocně odsouzení. „Politici, kteří jsou na tom podobně, tak dnes neodstupují a já se jim jako advokát nedivím. Podívejme se na případ Bohuslava Svobody, který v kauze Opencard stál u soudu. Je to naprosto analogický příběh. Pokud ho vydají, což předpokládám, tak bude spolu s ostatními zproštěn. Jediný rozdíl je, že byl chlap a dostatečně silný na vypořádání se se stíháním,“ řekl Trojan. „Něco jiného je to ovšem u případu pana Ratha, kdy je politik chycen s hotovostí v ruce,“ dodal.

Podobně případ hodnotí i člen Unie obhájců a předseda Českého helsinského výboru Václav Vlk. „Je to naprosto dokonalá ostuda. Způsobená je ale také tím, že politická reprezentace zapomněla na jednu věc. Tedy skvěle se věnuje nezávislosti soudů a státního zastupitelství, ale politici se dostatečně nevěnují trestněprávním prioritám. Nedefinovali jsme, co tažení proti korupci znamená, a nechali jsme to ve veřejném prostoru uchopit aktivistickými skupinami. Definice politických cílů byla v trestněprávním rozměru tak zanedbána, že došlo k tomu, co se stalo paní Parkanové,“ řekl pro Echo24 Vlk.

Podle něj by se justice měla vypořádat se způsobem odškodňování. „V trestních věcech je ničení života velmi extrémní,“ řekl Vlk. Dle něj se navíc nejedná o ojedinělost a podobné případy, i když v menším měřítku, se stále vyskytují. „Stát by tak mohl chtít po lidech, aby byli zodpovědní. Tedy jak je tomu v Německu. Aby si státní zastupitelství uvědomilo, že není bez zodpovědnosti. Já si přeju nezávislost státního zastupitelství v jeho běžné činnosti. Nesmí se ale zapomínat, že se jedná o orgán nástroje státu,“ řekl Vlk.