Varování. Madrid a Barcelonu ovládla extrémní levice
ANALÝZA
1
Madrid a Barcelona budou mít primátorky z radikální levice, pravicoví lidovci zaznamenali v některých městech a provinciích až dvacetiprocentní ztráty. Komunální volby ve Španělsku na první pohled naplňují řecký scénář, podle kterého převezme po parlamentních volbách v prosinci vládu „španělská Syriza“, radikální strana Podemos.
Výsledky nedělního hlasování ukazují talent Pabla Iglesiase, který Podemos řídí. Síly svého hnutí soustředil na dvoje nejdůležitější volby, které také dokázal vyhrát. Navíc se spokojil s tím, že jeho strana pouze podpořila občanská hnutí vedená charizmatickými političkami. V Madridu končí čtyřadvacetileté období lidoveckých primátorů a primátorek, poslední nahradí penzionovaná soudkyně Manuela Carmenaová, bývalá členka komunistické strany, která obhajovala dělníky proti zvůli úřadů ještě v dobách diktátora Franca. V Barceloně ztrácejí vládu katalánští separatisté, které porazila občanská aktivistka Ada Colauová, zakladatelka sdružení na pomoc občanům, kteří přišli o bydlení, když v období krize nedokázali splácet hypotéky.
Oba výsledky šokovaly nejen Španěly a vysloužily si řadu komentářů o nezadržitelném vzestupu radikální levice. Volby přitom proběhly nejen v Barceloně a Madridu, ale ve všech obcích a městech i ve třinácti ze sedmnácti španělských provinciích. Nikde radikální levice nezaznamenala obdobný úspěch.
Konec vlády dvou stran
Vládní lidovci vyhráli v devíti provinciích a v sedmi z nich včetně provincií Madrid, La Mancha a León zřejmě udrží vládu, jen na rozdíl od minulosti budou potřebovat koaličního partnera. Přesto byl propad proti triumfálním volbám před čtyřmi lety drastický, například v provincii Valencia se zisk snížil ze 49 na 27 procent. K poraženým se počítají i socialisté, kteří dopadli ještě hůře než při porážce v roce 2011, přesto ještě vyhráli v Asturii, Extremaduře a na Kanárských ostrovech.
Lidovci se socialisty jsou stále nejsilnější, museli však 15-30 procent hlasů předat dvěma novým stranám, které vstoupily do velké politiky teprve loni. Podemos získal v jednotlivých provinciích 10-20 procent hlasů a stal se třetí nejsilnější stranou, jen těsně za ním se umístila středová strana Občané. Obě nové strany se tak staly důležitými účastníky jednání o složení provinčních vlád. Přesto ani jedna z nich nenaplnila očekávání vytvořené předvolebními průzkumy, které jim předvídaly stejné výsledky jako tradičním stranám.
K převratu došlo, neznamená však suverénní vítězství krajní levice, jak se zdá z obou největších měst. V dalších metropolích jako jsou Valencie, Málaga, Zaragoza nebo Valladolid vyhráli lidovci a hlavní konkurenci pro ně neznamenaly radiálně levicová hnutí, ale tradiční socialisté, Občané a místní partaje. Převratem je konec systému dvou stran.
Ostuda, která se proměnila ve vítězství
Relativně skromné výsledky Podemosu, které přesto přehlušil dojem suverénního vítězství, paradoxně ukazuje, že radikální levice může uspět i ve volbách do španělské sněmovny. Podemos a jeho šéf Iglesias mají za sebou těžké období. Ještě koncem minulého roku byl Podemos v průzkumech nejsilnější stranou, ztratil však poté, co deník El País rozkryl financování Iglesiasovy nadace CEPS, jejíž příjmy tvořily ze čtyř pětin dotace od venezuelského diktátora Hugo Cháveze a jeho nástupce Nicoláse Madura.
Iglesias přesto našel východisko. Ustoupil do pozadí a soustředil se ve volbách na nejdůležitější dvě města. Podřídil místní aktivisty Podemosu hnutí, která se jmenovala „Teď Madrid“ a „Jednotná Barcelona“. Spojil tak dosud roztříštěná občanská sdružení a malé radikální strany včetně komunistů do formací, kterým do čela postavil nezpochybnitelné a populární osobnosti. O financování z Venezuely nemohla být řeč.
Zkušenosti z jiných evropských zemí včetně Česka ukazují, že pro nové strany znamená populární osobnost v čele polovinu úspěchu. Hnutí Podemos dokázalo využít tento efekt v madridských a barcelonských volbách. Naznačilo tím, stejně účinnou strategii může využít i ve velkých volbách do sněmovny a špatné preference proměnit v nečekaný úspěch.
