Příprava na konflikt či propaganda. Rusko postupně vyklízí ambasádu v Kyjevě

NAPĚTÍ NA UKRAJINĚ

Příprava na konflikt či propaganda. Rusko postupně vyklízí ambasádu v Kyjevě
Budova ruské ambasády v Kyjevě na Ukrajině. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

V atmosféře rostoucího napětí mezi Ukrajinou a Ruskem přistoupila východní velmoc k pomalé „evakuaci“ své ambasády na Ukrajině. Od 5. ledna mělo zemi do Moskvy opustit na padesát lidí. Představitelé Ukrajiny a USA pokládají krok za možnou přípravu na konflikt, ale také může jít o propagandu či snahu zmást, případně vše dohromady, píše list The New York Times. Ruské ministerstvo zahraničí k informaci o stahování personálu uvedlo, že „velvyslanectví funguje normálně“.

Ve středu 5. ledna ambasádu v Kyjevě opustilo 18 lidí, hlavně děti a manželky ruských diplomatů. V dalších dnech je následovalo asi 30 dalších Rusů z kyjevské ambasády a konzulátu ve Lvově. Podle informací New York Times byli dva další diplomaté ze dvou jiných konzulátů uvědoměni, aby se připravili na opuštění země.

Moskva se nevyjádřila k samotným zprávám o stahování ruského diplomatického personálu z Ukrajiny. Ministerstvo zahraničí podle agentury TASS pouze bez bližšího upřesnění uvedlo, že velvyslanectví v Kyjevě „pracuje normálně“. Ukrajinská diplomacie uvedla, že od Moskvy neobdržela žádné informace o evakuaci zaměstnanců z ruských diplomatických zastoupení na Ukrajině. Současně dodala, že Kyjev „nemá v plánu evakuovat ukrajinské diplomaty z Ruské federace“.

V posledních dnech se napětí mezi oběma zeměmi stupňuje. Minulý pátek přestaly kvůli rozsáhlému kybernetickému útoku fungovat internetové stránky ukrajinského ministerstva zahraničí a dalších úřadů, jednalo se asi o 70 webů. Podle ukrajinských bezpečnostních činitelů za útokem nejspíše stálo právě Rusko. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg sdělil, že ukrajinští odborníci na kybernetickou bezpečnost projednávají útok se svými kolegy v Bruselu a že Severoatlantická aliance hodlá posilovat s Kyjevem spolupráci v této oblasti. Útok odsoudil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Ukrajinská vláda později oznámila, že většinu zasažených státních webů se podařilo obnovit.

Policie však v pondělí oznámila, že útok byl horší, než se předpokládalo. „Už nyní lze uvést, že útok je komplexnější než úprava domovské stránky,“ prohlásila policie. „Útočníci manuálně zničili řadu externích informačních zdrojů,“ dodala bez bližšího sdělení, co těmito zdroji přesně míní. Na 95 procent zasažených stránek nyní podle ní opět funguje.

Ukrajinská vojenská rozvědka v pátek uvedla, že ruské tajné služby připravují „provokace“ zamířené na ruské vojáky v separatistickém moldavském regionu Podněstří; z těchto incidentů pak Moskva hodlá obvinit Ukrajinu. Záhy přišel s podobným varováním Washington, podle kterého Rusko připravuje scénář s vykonstruovanou „záminkou pro invazi“. Kreml úvahy odmítl jako neodůvodněné.

Rusko u hranice s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků, odhady uvádějí až 100.000 vojáků. Kyjev a Západ se obávají případné invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Moskva, která v roce 2014 anektovala ukrajinský Krym, ale popírá, že by chystala útok proti svému sousedovi. Američtí experti se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin může čekat na tužší zimu, kdy zamrzne země a bude po ní snazší dostat přes hranici těžkou vojenskou techniku.

Diplomatická jednání, která se mezi představiteli USA, NATO a Ruska odehrála minulý týden, průlom do vypjaté situace nepřinesla. Západ odmítl ruské požadavky na záruku, že se Ukrajina nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku. Moskva tvrdí, že Západ nemůže diktovat Rusku, jak a kam má přesouvat své vojenské síly na vlastním území.