Za války Češi spoléhají na NATO. Ale sami nemají co nabídnout
Čeští vojáci nasazují životy v zahraničních misích a za jejich výkony si je partneři v NATO cení. Kvůli nedostatku peněz však doma operují občas i s vybavením z dob Varšavské smlouvy. Ohroženo je také působení české armády v Severoatlantické alianci. Přitom jen s její pomocí by byla česká armáda v případě války schopna ochránit naši republiku.
Profesionální vojáci by na obranu státu při válečném konfliktu rozhodně nestačili. V poměru k počtu obyvatel je česká armáda jedna z nejmenších v NATO. Samospásné nejsou ani zálohy. Muži z aktivních záloh, kteří vedle svého civilního zaměstnání několik dní v roce absolvují vojenský výcvik, jsou totiž spíše zvyklí bojovat s přírodními živly než s ozbrojenými vojáky. Pokud by vypukla válka, museli by být povoláni čeští muži ve věku od 18 do 60 let v rámci branné povinnosti po bok profesionálních vojáků. Avšak mluvčí Generálního štábu Armády České republiky Jan Šulc upozornil, že v případě válečného konfliktu, by nás ochránily jednotky NATO. „S ohledem na velikost naší země a počet obyvatel je kolektivní obrana jediným účinným způsobem reakce v případě konfliktu několikanásobně početnějších ozbrojených sil,“ vysvětlil Šulc.
Z Afghánistánu na Ukrajinu
Pokud by však NATO zasáhlo při konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, museli by do boje i čeští vojáci. Zkušenosti se zahraničními misemi už mají. Úroveň vycvičenosti profesionálních vojáků je díky tomu podle Šulce v současné době na nejvyšší úrovni od vzniku samostatného českého státu. „Velmi silnou stránkou je vysoká míra zkušeností z operací ať již na území Balkánu, Iráku, Afghánistánu či v poslední době i z afrického Mali,“ upozornil Šulc na schopnosti a kvality našich vojáků, kteří jsou oceňováni právě partnery v NATO. Kromě úrovně výcviku nezaostává česká armáda ani co se týče výstroje, která je podle Šulce velmi kvalitní, moderní a především prověřena v zahraničních operacích.
K hlavním typům výzbroje pozemních sil české armády patří obrněné transportéry Pandur II 8x8, bojová vozidla pěchoty BVP-2 v různých modifikacích, lehká obrněná vozidla IVECO LMV, bojová vozidla LR Kajman pro výsadkové síly, či modernizované tanky T72-M4 CZ a 152mm samohybné kanónové houfnice DANA.
Velmi silnou stránkou je vysoká míra zkušeností z operací ať již na území Balkánu, Iráku, Afghánistánu či v poslední době i z afrického Mali.
„Z hlediska osobní výzbroje vojáků bylo dosaženo významného pokroku. Zaváděná útočná puška CZ-805 A1/A2 BREN, která je dnes ve výzbroji již všech hlavních bojových útvarů, patří k nejmodernějším zbraním své kategorie. To samé lze říci i o nově zaváděných pistolích CZ-75D Phantom či kulometech MINIMI,“ představil Šulc novinky ve výzbroji.
Vzdušné síly disponují co do bojové techniky zejména víceúčelovými nadzvukovými bojovými letouny JAS-39 Gripen, lehkými víceúčelovými podzvukovými taktickými letouny L-159 ALCA, bitevními vrtulníky Mi-24/35, víceúčelovými vrtulníky Mi-17/171š, středními víceúčelovými vrtulníky W-3A Sokol, turbovrtulovými taktickými letouny pro přepravu osob a materiálu CASA C-295M, protiletadlovými raketovými komplexy 2K12 KUB, samohybnými protiletadlovými raketovými komplety Strela S-10M a přenosnými protiletadlovými komplety RBS-70.
Armáda je na kritické hranici
Ač se na první pohled může zdát situace české armády bezproblémová, chybí jí, stejně jako je tomu všude, peníze. „Vedle moderní techniky však nadále provozujeme v rámci armády i techniku pocházející ještě z dob Varšavské smlouvy, která byla jen částečně nebo vůbec modernizována,“ přiznal Šulc. V brzké době tak chce armáda nahradit zastaralé bitevní Mi-24/35 a víceúčelové vrtulníky W-3A Sokol šestnácti novými víceúčelovými vrtulníky, které by byly podle Šulce schopny s různým vybavením plnit efektivně jak úkoly vzdušné podpory vojsk, tak i transportní a záchranné úkoly.
S problémem snižování výdajů státního rozpočtu na obranu se armáda potýká dlouhodobě. Narůstá tak vnitřní dluh na údržbě a opravách techniky, materiálu a infrastruktury. Armádě kvůli nedostatku peněz chybí také personál. „V současné době je armáda na kritické hranici udržení schopností. Pokračování tohoto trendu by vyžadovalo přehodnocení vojensko-politických ambicí a spojeneckých závazků ČR,“ dodal Šulc.
