Kontrolní hlášení firmy zatěžuje: příprava zabrala 3 dny, stála i 100 tisíc

Podání kontrolního hlášení představuje pro polovinu firem podstatnou administrativní zátěž a pro dvě třetiny společností navíc i dodatečné výdaje. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi 237 firmami. Pětina oslovených společností strávila přípravou kontrolního hlášení k DPH více než tři dny, zhruba pětinu respondentů pak příprava stála více než 100 tisíc korun.

Že nebude podání kontrolního hlášení žádnou bezproblémovou záležitostí, bylo jasné z mnoha průzkumů, které vznikly už před spuštěním kontroverzní novinky z dílny ministerstva financí. Firmy se bály především nárůstu administrativy a financí, které budou muset na systém vynaložit. Že byly jejich obavy oprávněné, ukazuje březnové šetření společnosti Deloitte.

Z 237 oslovených zástupců firem odevzdalo kontrolní hlášení k 25. únoru celých sto procent respondentů. Hned pětina z nich hlášení připravovala více než tři pracovní dny, méně než hodinu naopak příprava zabrala jen osmi procentům společností.

„Mezi největší problémy při vyplňování kontrolního hlášení dotázané firmy uváděly problém s evidenčními čísly dokladů. Řada plátců evidovala do konce roku jednotlivé přijaté doklady pod vlastními pořadovými čísly a evidenční číslo dokladu dodavatele neměla vůbec v systému. Jak uvedla polovina dotázaných, druhý nejčastější problém souvisel s datem povinnosti přiznat daň u dokladů na vstupu. Opět se jednalo o údaj, který plátci ve svém systému do konce roku 2015 neevidovali. Většina společností musela provést řadu úprav ve svých systémech,“ říká Radka Mašková, ředitelka daňového oddělení Deloitte.

Podle jejího kolegy Jaroslava Beneše způsobuje evidence výše uvedených nových polí další administrativní zátěž při účtování každé přijaté faktury.

10 tisíc plátců nepodalo hlášení za leden

Průzkum ukázal, že přípravu na zavedení kontrolního hlášení firmy nepodcenily, více než polovina z nich se na něj připravovala od listopadu 2015, třetina dokonce už od poloviny minulého roku.

„Příprava na kontrolní hlášení si u 65 procent společností vyžádala dodatečné výdaje. U 18 procent respondentů příprava stála více než 100 tisíc korun,“ doplňuje Beneš. Řada společností také není schopna vytvořit kontrolní hlášení přímo ve svém účetním programu. Čtvrtina pro generování kontrolního hlášení musí využít speciální software nebo nástroj. Pět procent vyplňuje údaje ručně přímo v samotné aplikaci EPO formuláře kontrolního hlášení k DPH.

Podání kontrolního hlášení sice všichni respondenti průzkumu zvládli, polovina z nich ale přiznává, že zatím neřešili, jak budou reagovat na případné dodatečné dotazy a výzvy finančního úřadu.

Čtěte také: Advokáti ostře proti kontrolnímu hlášení: Hrozí zneužití, chceme výjimku

Firmy musely poprvé kontrolní hlášení podat do 25. února. Z údajů Finanční správy v polovině března vyplynulo, že zhruba 10 tisíc plátců DPH nepodalo kontrolní hlášení za leden, a porušili tak zákon.

Kontrolní hlášení k DPH je podle ministerstva financí jedním z nástrojů, které mají zabránit daňovým únikům. Pravicová opozice ho ale opakovaně podrobila ostré kritice, především kvůli zbytečné zátěži podnikatelů a možnému zneužití údajů. Na toto riziko upozorňují také daňoví experti a advokáti.