Agresivní bludy sluníčkových bytostí
Další letní vydání přináší vhledy do myšlenkových pochodů zdejších neonacistů, ruských propagandistů a dalších sluníčkových bytostí.
Právo v otvíráku referuje o soudu s neonacisty, kteří se pokusili založit požár v ubytovně v Aši, v níž žijí především Romové. Chtěli co nejvíc lidí v tom domě zabít, nepovedlo se jim to spíš náhodou. „Nadřízení“ prý nebyli spokojeni. „Útok prý nebyl dostatečně ‚podepsaný‘ a nezpůsobil žádné škody. Tak podle policejního spisu kritizoval hlavní představitel české větve neonacistické organizace Blood and Honour (Krev a Čest) a Combat 18 Jan Balík (24) počin dvou aktivních členů této radikální skupiny Michala Poláčka (34) a Tomáše Kopeckého (24)...“ Hnidopišská: říkat pokusu o několikanásobnou vraždu „počin“ mi přijde trochu zvláštní – mám nějak zafixováno, že se tohle slovo používá především pro tvůrčí akty, ale... detail.
Hospodářské noviny referují o jiné a jistě daleko méně závažné kauze soudně projednávané nenávisti. Bývalý poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka nebo bývalý poslanec bývalých Věcí veřejných Otto Chaloupka (někdy ten vývoj na politické scéně přestávám stíhat) dostal trestním příkazem půlroční podmínku za status na Facebooku napsaný potom, co skupina Romů v Duchcově napadla dva kolemjdoucí. „Klíčové jsou věty, které Chaloupka napsal na Facebook ze svého počítače přímo ve sněmovně. ‚...Ještě pár takových cikánských provokací a začne mazec. A pak je neochrání ani těžkooděnci... Ale jen tak dál, holoubkové, ještě trochu tlačte a ono to někde rupne. Lidi jsou už na hraně, tak potlačte a začne divočina. Už slyším ten řev. Bude jedno, jak rychle umíte utíkat,‘ uveřejnil.“
Kauzu v deníku komentuje Jindřich Šídlo, rozsudek má za hodně přísný. „Chaloupka je a zůstane smutnou postavou, odkašlat si a ignorovat ho zůstane tou nejlepší možnou odpovědí. Problém je, že si s touhle taktikou patrně nevystačíme úplně vždycky, což znova ukázaly poslední debaty o romském koncentračním táboře v Letech u Písku. V nich se taky můžeme uklidňovat, že popírač holocaustu Tomio Okamura je jen standardní evropský extremista, který se nikdy nebude stydět za žádný nehorázný rasistický žvást, který pronese. S Okamurou by do chvíle, kdy se omluví (nejlépe po studijní cestě do Letů), neměl slušný člověk promluvit. Což se ovšem pochopitelně nestane, protože jeho názor, že v Letech nebyl žádný koncentrák, ale místo, kde se ti, kterým se nechtělo, učili pracovat, je v Česku všeobecně rozšířen a nestydí se jej veřejně vyslovit i politici takzvaně ‚slušných stran‘, jako třeba bývalý ministr kultury (!) Vítězslav Jandák z ČSSD.“ Taky si nemyslím, že by odpovědí na agresivně šířené bludy měl být trestní postih, nejenom kvůli tomu, že takhle seshora vnucená tolerance může být spíš Potěmkinovou vesnicí, ale z principu. Lidi, kteří se odhodlají vstoupit do těch bažinatých oblastí sociálních sítí a snaží se tam nějakým rozumným způsobem (to znamená něco jiného než zhusta narcistní trolling) různé populární šílenosti vyvracet, docela obdivuju. Máloco totiž přivede člověka k jistotě marnosti všeho než pokus právě o tohle.
Podle Mladé fronty Dnes by se ODS ráda zbavila Petra Nečase, prosazují to prý hlavně občansko-demokratické starostky. „Naštvaný Nečas teď mluví o ‚politickém útoku na sebe‘ a ještě vyhrožuje vystoupením ze strany. Což by ani nemusel, protože v ODS před podzimními volbami sílí hlasy, že by měl být vyloučen přímo Petr Nečas, nejen jeho manželka. Ukázala to anketa MFD mezi komunálními politiky ODS. ‚Určitě zastávám názor, že Petr Nečas i jeho manželka by měli být z ODS vyloučeni. Pokud jejich jména s námi budou nadále spojena, těžko někdo uvěří, že začínáme znovu. Doufám, že si manželé Nečasovi uvědomují, jak silně ODS poškodili. Jestliže by chtěli pomoci, tak jedině tím, že stranu opustí,‘ míní nekompromisní starostka Přelouče Irena Burešová.“ S expremiérem zas až tak nesouvisející poznámka: víra v magickou možnost nového začátku nebo alespoň její v české politice rozšířená varianta mi přijde dost naivní. No nic.
V HN popisuje Ondřej Soukup myšlenkový svět ruské zpravodajské televize RT a dalších státních médií a jejich referování o Ukrajině. Prochází podle něj poslední dobou jakýmsi vývojem, od obviňování „ukrajinských fašistů“ k neviditelné ruce Washingtonu. „Na český stránkách rádia Hlas Ruska se například můžeme dočíst, že proti Moskvě stojí koalice nacistů, islamistů a liberálů. (...) Z obrazovek ruských televizí ostatně už několikrát zaznělo, že není rozpor v tom, že na Ukrajině vládnou neonacisti s židovskými oligarchy, protože ‚Židé financovali Hitlera‘. Hitem posledních dvou týdnů je tvrzení, že prezident Petro Porošenko se ve skutečnosti jmenuje Alexandr Valcman.“ Problém je, že konspirační myšlení se dokáže přes rozpory, jež obsahuje, snadno přenést – pokud člověk přistoupí na jeho principy, nečiní mu problém věřit věcem, jež se vzájemně vylučují.
Blesk mě trochu zkrušil. „Tu fotku pamatujeme všichni. V roce 2008 se americká zpěvačka Christina Aguilera pochlubila těhotenským bříškem na obálce časopisu Marie Claire jen velmi spoře oděná.“ Všichni? Mně to tenkrát nějak uniklo! Zase! Dá se takhle vůbec žít? Má cenu to zkoušet?
