Přichází krize? Ekonomický pokrok se ve střední Evropě brzy zastaví, tvrdí MMF

Střední a východní Evropa čelí v posledních letech stále větším ekonomickým potížím. Ty v konečném důsledku ohrožují politický pokrok dosažený bývalými komunistickými zeměmi v minulých desetiletích a vedou i k pochybám o výhodnosti členství v Evropské unii. Řekl to v úterý přední činitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Poul Thomsen.

Podle Thomsena, který řídí evropské oddělení MMF, se potenciál ekonomického růstu v regionu za posledních deset let snížil na polovinu. Stále větší brzdou je přitom pro tyto ekonomiky silný odliv kvalifikovaných lidí do ciziny, řekl Thomsen na konferenci v Dubrovníku.

Vlády některých zemí kvůli rostoucím problémům dokonce zpochybňují přínosy evropské integrace, poznamenal Thomsen. Ten v minulých letech řídil záchranné programy MMF a EU pro Řecko nebo Portugalsko, charakteristické požadavky na drastické škrty v sociální oblasti.

Celá Evropa si prošla desetiletím krizí a ekonomické slabosti, což zpomalilo nebo úplně zastavilo proces ekonomického sbližování mezi západem a východem kontinentu. V řadě zemí to vyvolává otázky o smyslu bolestných ekonomických a politických reforem, přiznal Thomsen.

„Je to pro nás všechny včasná připomínka, že se nemáme nechat oklamat představou, že politický a institucionální pokrok je nevyhnutelný. Nesmíme si myslet, že jde o něco nezastavitelného, o postupnou evoluci, protože tak to není,“ citovala Thomsena agentura Reuters.

„V dohledné budoucnosti problémy ještě narostou,“ předpověděl dánský ekonom. Poznamenal, že v době pádu komunistických režimů těžil region z výjimečně příznivé hospodářské situace ve světě, to se ale již těžko bude opakovat.

Za hlavní problém oblasti Thomsen označil odchod kvalifikovaných pracovníků do západní Evropy. MMF odhaduje, že země střední a východní Evropy opustilo v posledním desetiletí kolem 20 milionů lidí, tedy pět až šest procent jejich obyvatelstva. Polovina maďarských a čtvrtina polských firem si stěžuje na nedostatek zkušených zaměstnanců, což jim podkopává výrobu a brzdí investice, ukazují průzkumy mínění u firemních manažerů.

Vývoj v minulém desetiletí je jedním ze zdrojů nynějšího růstu napětí mezi vládami střední Evropy a bruselským centrem EU a podle Thomsena rovněž podkopal hodnotu členství v unii v očích těch zemí regionu, které v EU ještě nejsou. Podle Thomsena může zklamání z nepříznivého vývoje směřovat ke zvrácení politických a institucionálních reforem a známky tohoto trendu se objevují v nejpokročilejších zemích oblasti. MMF se znepokojuje zejména ohrožením nezávislosti centrálních bank v regionu, uvedl Thomsen.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: MMF letos očekává zrychlení růstu HDP Česka na tři procenta