StB už 25 let neexistuje. 1500 estébáků stále 'pomáhá a chrání'
StB po čtvrt století
NOVÉ
Poslední lednový den před 25 lety vydal tehdejší federální ministr vnitra Richard Sacher rozkaz, jímž k 15. únoru 1990 rozpouští Státní bezpečnost. „Podle hrubého odhadu na 1500 bývalých příslušníků StB dodnes stále pracuje u policie nebo v tajných službách,“ říká badatel Radek Schovánek.
Zhruba měsíc po zvolení Václava Havla prezidentem Československa bylo stále v činné službě přibližně 13 tisíc příslušníků StB. Nová vláda tedy v lednu 1990 řešila co s nejnebezpečnější složkou komunistické moci, o níž nikdo nevěděl, jak se v těch chvílích zachová.
„Sacher se vlastně dal do boje se stíny. Strukturu StB v té chvíli nikdo pořádně neznal, nebyla známá agenturní síť, nebylo jasné, jak byly poškozeny evidence StB,“ vypočítává Radek Schovánek, dlouholetý expert na StB z Ústavu pro studium totalitních režimů (nyní ve výpovědi).
Dnes z odstupu víme, že tehdejší tajná policie zřejmě větší akce proti novému režimu schopna nebyla a byla především morálně rozložená. Nová moc to ale nevěděla s jistotou a na radikální úder proti StB se necítila dostatečně silná. Tehdejší ministr vnitra za lidovce Sacher tedy zvolil taktiku postavit jednu část estébáků proti druhým.
Loajální příslušníci
Z 13 tisíc estébáků byla ze služeb státu ihned propuštěna zhruba polovina, druhá půlka podepsala novou přísahu. „Sacher tak postavil ty, kteří chtěli být loajální vůči novému režimu a byli ochotní předávat informace proti těm, kteří by mohli novému režimu škodit případně dělat odboj,“ vysvětluje Schovánek.
„Hodně jich bylo přesunuto do záloh, jinak bych jim musel zaplatit vysoké odstupné. Revoluce je krásná věc, ale já ctil právo. Navíc jsem potřeboval lidi, kteří znali chod vnitra,“ řekl o bývalých estábácích Richard Sacher v rozhovoru s autorem článku před několika lety. Na ministerstvu tehdy Sacher zaměstnal dokonce posledního šéfa komunistické StB Alojze Lorence. „Nechtěl jsem ho pustit domů na Slovensko, poměry tam byly trochu divočejší než u nás. Bylo důležité mít ho denně pod dohledem,“ vysvětloval Sacher.
V únoru 1990 ale nebyla rozpuštěna StB jako celek. Zůstala správa zpravodajské techniky, správa ochrany ústavních činitelů a správa sledování. Tyto speciální odbory po reorganizaci v jisté podobě v rámci kriminální policie fungují vlastně dodnes. Na začátku roku 1990 nebyla rozpuštěna také rozvědka, která byla přejmenovaná a ve své staré podobě zrušená až v září toho roku. Zrušení se vyhnula také 3. správa vojenské kontrarozvědky, která byla v lednu 1990 přesunuta pod ministerstvo obrany.
Podle odhadu expertů z ÚSTR dodnes zůstává u policie a zpravodajských služeb zhruba 1500 bývalých příslušníků StB. „Někteří na poměrně vysokých funkcích, což moc dobře není,“ dodává Schovánek. Jde především o náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho, který před rokem 1989 pracoval na správě, která měla na starosti sledování, mimo jiné západních diplomatů. Laube je paradoxně přímým nadřízeným ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.
Zářezy v dějinách
V BIS působili více let po roce 1990 například současná přední politička vládního hnutí ANO Radmila Kleslová, bývalá členka komunistické rozvědky, nebo Vladimír Paleček, na nějž před několika lety vyšlo najevo, že při výslechu coby estébák psychicky týral těhotnou ženu nebo s příslušníky KGB prolomil šifry belgické ambasády v Praze. Paleček měl v BIS na starosti odposlechy a zůstal v ní až do roku 2011.
Západní spojenci v době první války v Zálivu roce 1991 ocenili služby bývalých estébáků, kteří přešli do služeb demokratické rozvědky. Její agenti dokázali proniknout na ambasády jistých arabských zemí. „Šlo o takzvaný výjem, dokázali otevřít trezor, okopírovat šifrovací bloky a šifry přečíst,“ popisuje Schovánek.
Stovky důstojníků StB začaly podnikat a některé firmy zanechaly znatelné „zářezy“ v polistopadových dějinách (například Harvardské fondy Borise Vostrého). Jiní estébáci citelně zasáhli do politiky. Například příslušník protiamerického odboru StB Vladimír Zavadil, který během prezidentských voleb v roce 2013 nechal v Blesku otisknout pomlouvačný inzerát proti kandidátovi Karlu Schwarzenbergovi.
Podle Schovánka ale vliv estébáků netřeba přeceňovat. „Byl určitě nižší než v Polsku či Maďarsku, kde měli přechod pozvolnější, tajné služby rekonstruovali později než my a příslušníci ve funkcích vydrželi podstatně déle než u nás,“ poznamenává Schovánek.
