Makedonie dnes nevpustila jediného běžence, Srbsko už 40 hodin
Uprchlická krize
Makedonie dnes nevpustila na své území ani jednoho uprchlíka, uvedla agentura AP s odvoláním na řecké úřední zdroje. Skopje své opatření obhajuje argumentem, že Srbsko přes srbsko-makedonskou hranici nepustilo žádného běžence už posledních 40 hodin. V řeckém hraničním pásmu či v jeho bezprostřední blízkosti u Makedonie se nyní tísní kolem 5000 lidí. Ve čtvrtek Makedonie pustila na své území asi 150 lidí.
Země ležící na takzvané balkánské trase začaly v těchto dnech výrazně regulovat příjem uprchlíků poté, co jako první tímto způsobem v pátek zakročilo Rakousko.
Slovinsko dnes informovalo, že pětice zemí na balkánské cestě se dohodla propouštět přes hranice zhruba 580 migrantů denně. Úplné zastavení přechodu hranic může souviset s tím, že tisíce běženců jsou ve zmíněných balkánských zemích ještě na cestách a čeká se, až se dostanou dál. Třeba v Srbsku, které chce podle agentury Tanjug pouštět 500 lidí denně, čeká na opuštění jeho území 2000 uprchlíků.
Řecko oznámilo, že na jeho území už v důsledku zaváděných omezení uvízlo 25.000 uprchlíků. Podle informací řeckého serveru Iefimerida požádaly Atény Evropskou unii o nouzovou pomoc ve výši 450 milionů eur (12,2 miliardy Kč) na zajištění 100.000 uprchlíků v průběhu příštích šesti měsíců. Polovina běženců má být ubytována v táborech a polovina v hotelích, čímž chce Řecko pomoci i turistickému průmyslu.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun podle agentury AFP dnes restrikce na hranicích odsoudil a upozornil, že taková omezení nejsou v souladu s konvencí OSN z roku 1951 o uprchlících. Ta vyžaduje individuální posuzování statusu uprchlíka a potřebu ochrany jednotlivých migrujících lidí, což není v souladu s opatřeními přijatými balkánskými zeměmi. Pan Ki-mun také vyzval evropské státy, aby naopak rozšířily právní možnosti pro poskytování azylu potřebným.
Severoatlantická aliance dnes formálně zahájila námořní operace na řecko-turecké hraniční linii. Šéf NATO Jens Stoltenberg podle AP znovu upozornil, že alianční lodě nebudou přímo zasahovat do boje proti přílivu uprchlíků mířících přes Turecko do Řecka. Cílem alianční mise podle něho není zastavovat a vracet ty, kteří se chtějí dostat do Evropy. NATO má sehrát „podpůrnou roli“ s cílem usnadnit užší spolupráci a výměnu informací mezi Řeckem a Tureckem.
Řecko si stěžuje, že Turecko na kontrole proudu uprchlíků nespolupracuje. Řecký ministr obrany Panos Kammenos netajil v předchozích dnech přesvědčení, že NATO svým zásahem vracení uprchlíků na turecké pobřeží naopak usnadní.