V čem se průzkumy katastrofálně mýlily
Dokážou průzkumníci vůbec něco předpovědět? Rozhodně ne evropské volby. To ale nikdy.
Letos se katastrofálně mýlili v odhadu volební účasti, a z toho se pak odvíjí všechno ostatní. Pokud jste pracovali například se sítí jednoho tisíce lidí, dopadlo to tak, že pro volební výsledek byly relevantní jen postoje necelých dvou stovek z nich. A to už je velmi malý vzorek, který nemusí být reprezentativní.
CVVM pro jistotu nedělal ani volební model – prostě jen uvedl preference lidí, kteří uvedli, že k volbám (určitě nebo možná) půjdou – těch bylo 35 % - a uvedl jejich preference. Stejné číslo získal i STEM, který ovšem pro účely volebního modelu počítal, že reálně by mohlo přijít 28 % voličů. Jan Herzmann počítal s účastí 29,6 %. Zdá se, že nejpředvídatelnějším údajem voleb je chyba v předvídání účasti.
Má svou neslavnou historii. V prvních volbách do EP dokonce byla deklarovaná účast 63 % - dvojnásobek reality. V roce 2009 tu zase byla komplikace: jak připomíná Jan Červenka z CVVM, volby se tehdy rýsovaly jako neformální referendum o Topolánkově vládě, což byla strategie, která se sociálním demokratům osvědčila při předcházejících krajských a senátních volbách. Bušili do tématu zdravotnických poplatků tak mohutně, že se jim podařilo k těmto tzv. volbám druhého řádu dostat své voliče, kteří k nim dosud málo chodili. Jenže v březnu Topolánkova vláda padla, levice přišla o svůj rudý hadr a k volbám, konaným měsíc po instalaci Fischerova úřednického kabinetu, se neobtěžovala.
Proč sociologové neumějí tento sestupný trend pořádně odhadnout? Jan Červenka z CVVM říká, že se spoléhal na to, že ve srovnáním s rokem 2004 dnes už lidé nemají problém říct, že je volby nezajímají. Ale Jan Herzmann sebekriticky přiznává: „To jsme měli vědět respektive věděli, a přesto jsme to nespočítali správně. Chyba je na naší straně.“
Herzmann by si přitom mohl z letošních voleb připsat jeden slušný zářez: jako jediný předpověděl, že TOP 09 překoná své preference v generických průzkumech a ve volbách do EP přeskočí ČSSD na druhé místo. Kdyby Jiří Paroubek dnes ještě něco znamenal, mohl Herzmann použít do svých propagačních materiálů slova, kterými buldozer výsměšně komentoval jeho prognózu: „Již při zveřejnění prvního průzkumu Data Collect jsem se podivoval, k čemu se propůjčil pan Herzmann... Také druhý průzkum Data Collect je perlou české sociologické vědy.“ Herzmann se ovšem jen mýlil méně než ostatní. Stále předvídal rozdíl šesti procent mezi ANO a topkou (ve skutečnosti měli skoro stejně), podcenil o třetinu lidovce a okamurovcům přisoudil sedm procent (nedostali se). STEM ovšem předvídal topce 10,7 %, méně než polovinu výsledku ANO (24,7 %).
Elektorát ANO se teprve ustavuje, výsledek v evropských volbách by napovídal tomu, že mezi jejich voliči bylo dost protestních hlasů, kteří se k volbám druhého řádu neobtěžují (pokud to tedy nebude tím, že jeho hnutí kampaň odsabotovalo, jak si postěžoval Babiš). ČSSD trpí tradičně tím, že její voliči jsou váhaví a podle Jana Hartla je nepřesvědčila lavírující kampaň, která chtěla občas vyjít vstříc protievropským náladám některých voličů, i když je ČSSD nominálně velmi proevropská strana. Zajímavou roli sehrál její lídr Jan Keller – známý levicový sociolog a publicista získal totiž druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů vůbec. Jeho osobní popularita ale nedokázala přimět nezainteresovaného voliče, aby se zvedl a k volbám došel. „Strategicky to zvlášť dobrá volba nebyla,“ hodnotí Jan Herzmann a soudí, že do podzimních voleb bude muset ČSSD vybírat lépe.
Úspěch TOP 09? „Faktor Pospíšil. Obrazně řečeno on sám udělal pět procent,“ říká Jan Herzmann. Sociologové se shodují také v tom, že proevropsky orientovaní lidé chodí k volbám svědomitěji a TOP 09 jim nabídla jasnou, konzistentní volbu. Tím pádem vlastně vydělala na nízké účasti. A Niedermayer je zdá se pro část veřejnosti ideální kandidát – nestranický odborník, „profík“, jak by řekl Andrej Babiš. Však ho taky lanařil na ministra financí a v neděli, když si myslel, že topka vyhraje, tak i na eurokomisaře.
U koho se agentury spletly nejméně? U ODS, jejíž výsledek taky odpovídal zisku v parlamentních volbách. Stabilizovat podporu se tedy novému vedení daří. Na jaké úrovni, to už je jiná otázka.
Výsledky našich průzkumníků je mimochodem tak docela nevyřazují z hlavního evropského proudu. Alberto Nardelli z internetové platformy electionista dal dohromady srovnání průzkumů a konečných výsledků ve všech zemích unie, z něhož vyplývá, že prognózy ve Španělsku, Itálii a Holandsku byly stejně mizerné jako u nás.
