Janouškovy řeči, Kellerovy šoky, Babišovy kufry
Další část vybraných citátů Romana Janouška, proudy vědomí Radka Johna, profesor Keller vysvětluje nepochopeného profesora Kellera. Provoz poznamenaný obvyklou mírou biometeorologické zátěže.
Lidové noviny pokračují ve zveřejňování odposlechů z kanceláře Romana Janouška, tentokrát se soustředí na jeho konverzace s bývalým zástupcem Liborem Grygárkem. Ze zaznamenaných rozhovorů vyplývá, že Grygárek s Janouškem celkem čile a přátelsky komunikoval i v době, kdy ho měl jeho úřad vyšetřovat. Janoušek sám Grygárka charakterizuje následovně: "Libor je se mnou, s váma, s kýmkoliv. Máme se rádi, hodně jsme toho prožili, ale ta lidská jistota není tak dobrá. Jinak ho mám rád, fakt je dobrej jako kámoš." Stručně řečeno - kamarád je to skvělý, ale věřit mu moc nemůžu. Aplikovaná dialektika nebo tak něco. Právě v tomhle spočívá svůdné kouzlo odposlechů, předkládaných k veřejné spotřebě - otevírají okno do něčího světa, do způsobu jeho myšlení. A zvýrazňují to, co na něm je nejvíc bizarní, výstižné, odpovídající našim představám a ilustrující je skutečně barvitě. Taky to se zájmem čtu, ten zájem je ale vždycky provinilý, byl i v případě toho slavného a třeskutě zábavného Ivánka - ta kauza myslím nastavila nějakou normu přípustného. Nebývá to totiž tak, že by se takhle nastavená norma udržela jako platná pro úzkou skupinu lidí typu, dejme tomu, Romana Janouška nebo Libora Grygárka (když už odhlédnu od toho, že i padouši mají nějaká práva). Nakonec bývají aplikovány univerzálně. Stane-li se někdy, že někdo bude v jasně zlém úmyslu publikovat odposlechy třeba politických konkurentů, těžko ho to bude nějak diskvalifikovat.
S tématem volně souvisí sloupek Jindřicha Šídla v Hospodářských novinách, autor v něm chválí Úřad pro ochranu osobních údajů. Udělil pokutu za odvysílání policejního záznamu zatýkání Jany Nagyové. "...policie v nedělní poledne naservírovala divákům k obědu záběry, na nichž protimafiánská jednotka zadržela jednu neozbrojenou ženu v teplákové soupravě. A je jedno, že se jmenovala Jana Nagyová a že ji policie podezírala ze zneužití tajné služby. Byla to jen ukázka čisté síly - při zatýkání i při uvedení videa v televizi." Tohle taky píšu pořád dokola, připadá mi to ale důležité: časté vysílání policejních videí v televizním zpravodajství mě docela rozčiluje. Chápu, běhávají v nich chlapi v kuklách, celé to vypadá jako akční film, oživí to vysílání. Přepíráním těchhle materiálů ale televize přistupují na to, že budou vysílat věci, které vznikly zcela mimo jejich editoriální kontrolu.
Jinak. Mladá fronta Dnes na otvíráku popisuje záměry Jiřího Dienstbiera umožnit homosexuálním párů osvojení dětí - nejprve ve vztahu k potomkům, jež mohou mít z dřívějších svazků, později i adopci dětí z domovů, jejíž schválení ale ministr jako moc jisté nevnímá. Jana Blažková se na komentářových stránkách vrací k "dětskému" tématu ze včerejška. Především romské děti z dětských domovů jsou často adoptovány do ciziny. Poměr tuzemských zájemců o adopci k romským dětem ilustruje příhodou. "Zazněla (otázka - pozn. aut.) před devíti lety při přednášce proslulé psycholožky Jiřiny Prekopové pro žadatele o osvojení. 'Paní doktorko, když se tedy na ta bílá miminka tak dlouho čeká, mohu si osvojit Roma a říkat mu pak, že je Afghánec?' zeptala se jí jedna z žen v publiku." Uf.
Jan Keller v Právu vysvětluje, jak byl nepochopen. Jde o farmářské trhy, jejichž konec měl věštit v souvislosti s chystanou dohodou o volném obchodu mezi EU a Spojenými státy. Za tohle nepodložené tvrzení byl dost kritizován. Pro Kellera to prý byl "velmi poučný příběh". Tvrdí, že mu šlo hlavně o to, aby upozornil, že smlouva vzniká v utajení. "Spekuluje se zejména o ohrožení státní suverenity ve prospěch obchodních zájmů nadnárodních korporací. Objevují se úvahy o nestejné přísnosti hygienických norem na obou stranách Atlantiku a o možných dopadech na kvalitu potravin. Mezi ilustracemi jsem víceméně na okraj uvedl možnost, že velké nadnárodní obchodní řetězce budou chtít zcela ovládnout trh s potravinami a prosadit se třeba i na úkor farmářských trhů, které často fungují s podporou místních orgánů. Moji oponenti začali hovořit jen o tomto dílčím případu. Z celého příběhu vytrhli jedinou větu a nechali ji ožít jejím vlastním životem. Začaly se množit mé karikatury. Začaly kolovat montáže. Dokonce syn jinak neobyčejně úspěšného premiéra Nečase stvořil na počítači mimořádně duchaplný obrázek, který ukazuje, jak Keller brání stánky farmářů před útoky bezpilotních letounů." Shrnuto: Jan Keller veřejně vystoupil s varováním, které nebylo zrovna podložené, a byl pak nesmírně udiven tím, že si toho někdo všiml, a dokonce si z něj třeba dělal na internetu legraci. Ano, legraci na internetu! Šok! Horor! Kde to jsme? Naprosto chápu, že Kellerovi stoupenci v tom vidí analogii pomlouvačných kampaní proti Václavu Havlovi v někdejším Rudém právu (viz text na serveru A2larm). Ve skutečnosti to je ještě horší. Ve srovnání s Kellerem to měl Havel za normalizace ještě jednoduché. Zato dneska... Montáže kolují.
Vedle sociologova článku je text na stejné téma, jehož autorem je lídr ANO pro volby do Evropského parlamentu Pavel Telička. Titulek přináší další šokující sdělení: "Mezi farmáři a auty je rozdíl".
Rád bych se uklidnil Bleskem. Jenomže tam čeká další šok. Deník hlásí, že se Andrej Babiš vrátil z dovolené. "To se jen tak nevidí, aby druhý nejbohatší Čech s majetkem kolem 140 miliard za sebou vláčel velký černý kufr. Blesku se však podařilo získat fotografii, na které je to realita." A taky že ano. Na fotce Babiš se zavazadlem. Na druhou stranu - když už jeden má těch 140 miliard, prostě na ně ten velký černý kufr potřebuje.
