Vysílací rada? Spíš služka Babiše

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání trhá v posledních týdnech rekordy. Víc než v dohledu nad děním v éteru a na televizních obrazovkách ale v podlézání favoritům nadcházejících voleb. Státní úřad, kterým RRTV bezpochyby je, se totiž může přetrhnout v šikaně zpravodajství a publicistiky České televize. Jen pár dní poté, co za jásotu prezidenta Zemana a konspiračních webů strhala stanici ČT24 za její zprávy o amerických prezidentských volbách, žádá teď prozměnu „vysvětlení“ k reportážím České televize o Babišových dluhopisech.

V  prvním případě se RRTV zjevně dopouští hned celé řady faulů. Už samotný fakt, že ze dvou analýz k tzv. Americké volební noci na ČT24, které si nechala kvapem zpracovat, použila výhradně tu, která televizi trhá na kusy, mluví sám za sebe. Z druhé, pozitivní analýzy, přitom neuvedla ani řádku. O lopotném přepočítavání hostujících sympatizantů jednotlivých prezidentských kandidátů v pořadu se už také leckde psalo. Sporná čísla, jimiž se teď vysílací rada důležitě ohání, totiž ani zdaleka neodpovídají reálnému součtu všech hostů, kteří v pranýřovaném zpravodajství účinkovali . Početním kejklím pak dala korunu, když mezi fanoušky demokratické prezidentské kandidátky účelově přistrčila amerického velvyslance, aniž by vůbec vzala v potaz, že ambasador tu zastupuje hlavně svoji zemi a ne tamní politické soupeře. Další „důkazy“ pak účelově vytrhla jen z několika málo hodin celého maratonu volebního vysílání. Účel tu světí prostředky; staronový prezidentský aspirant Miloš Zeman má teď Radu pro rozhlasové a televizní vysílání za geroje a blaženě ji cituje na návsích a náměstích. Českou televizi totiž nenávidí, není dost proruská, dovolí si k němu kritiku a netleská bonmotům. Odvolat se tu nelze, sdělil bohorovně sám předseda vysílací rady s tím, že má věc za uzavřenou. A basta fidli. Kdoví, kdo z RRTV poplkal s prezidentem na hradní recepci pro Zemanovy příznivce…

Druhý případ už páchne čirým hujerstvím. Předákovi hnutí ANO, jemuž průzkumy přisuzují roli vítěze podzimních sněmovních voleb, RRTV s chutí olízla celé vládní polobotky. Stejně jako radu České televize ji ministr Babiš zavalil stížnostmi, v nichž láteří nad zkorumpovanou pakáží z ČT. Jen proto, že se reportéři veřejnoprávní televize spolu s novináři z Echo24 zblízka podívali na notně podezřelou transakci , skrze níž (sic!) ministr financí levně nakoupil dluhopisy vlastní firmy, aby pak nezaplatil ani haléř na daních. Přisprostlá hysterie, kterou Babiš spustil hned po odvysílání pořadu, tu naopak svědčí o majstrštyku novinářů. Císaře místních populistů, jenž se jindy zalyká řečmi o úspěšném výběru daní, aby je jinde sám neplatil, novináři načapali v nedbalkách, když poukázali na nesrovnalosti v Babišových příjmech.

Slovenský oligarcha, jenž těží z přízně lhostejných českých voličů s obdivem k mamonu, teď kvůli reportáži zuří a vysílací rada ochotně koná. Na základě Babišových stížností se totiž v České televizi dožaduje vysvětlení jednotlivých pasáží pořadu Reportéři. Proč rada žádá vysvětlení , když si v požadavku na ČT hned sama odpovídá, je nadnadě. Má dopředu jasno, stačí už pár vět z obsahu  její výzvy veřejnoprávní televizi. Třeba tahle: „ Reportáž dále jednoznačně evokuje dojem, že k nákupu akcií došlo účelově s cílem vyhnout se placení daní a že společnost Agrofert je protěžována při získávání veřejných zakázek, aniž by reportáž  tyto domněnky jakkoli prokázala.“ . Formální řeči o vysvětlení působí v této souvislosti jen jako cudný list, zakrývající přítulnost RRTV k možnému příštímu premiérovi. Ten totiž členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jmenuje na doporučení sněmovny. Při běžném, místním ohýbání zákonů sice může, ale nemusí.

Pojem „vysvětlení“ navíc přesně definuje správní řád. „Vysvětlení může požadovat (správní orgán) jen tehdy, nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným úředním postupem“. Z tiskové zprávy RRTV je přitom zřejmé, že žádná zjištění už dávno nepotřebuje; ve své zprávě je totiž rovnou cituje. Babiš tak nepotřebuje ani odpověď na stížnosti, o špatnostech Reportérů ČT z pera vysílací rady se mohl dočíst v novinách ještě dřív, než rada obeslala výtkami samotnou Českou televizi. Slušnost v postupech se tu dávno nenosí, zato stát se vicepremiérovými mazlíky není teď moc těžké . Proč vysílací rada při tak halasných pochybnostech o vyváženosti reportáže k Babišovým dluhopisům nezahájila s ČT rovnou správní řízení si lze rovněž domyslet. Šancí na slávu a nejspíš i na úspěch by totiž měla poskrovnu. A naspěch mít taky musela; Rada České televize, která má dohled nad ČT přímo v popisu práce a k výkonu  mandátu nepotřebuje předsedu vlády, totiž sází na jistotu a Babišovy stížnosti prošetřuje jako podnět kteréhokoliv z televizních  koncesionářů. Funkce ani miliardy tu přednost nemají.

Postup Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se stává v obou případech nebezpečným precedentem. Servilitou k moci a vlivu v časech, v nichž tu političtí populisté slibují chléb a hry výměnou za občanské svobody, jim tak významně sekunduje v  pomalé popravě svobody projevu. Česká televize na šibenici tu je prozatím jen jejich snem; Babiš a Zeman ji sami nepostaví. Pomáhat veřejnoprávní televizi na oprátku stejně jako v Polsku, česká vysílací rada přeci jen nemusí…