Růžičkova kauza ve sněmovně. Mistři světa chtějí miliardu

Obchod s dětskými registracemi, stovky tisíc za přestupy malých hokejistů i podfinancovaný sport. Kauza bývalého reprezentačního kouče Vladimíra Růžičky, který odstoupil po obviněních, že si rodičům říkal o statisíce za to, aby jejich děti mohly hrát, přivedla hokejové experty do Poslanecké sněmovny. V pondělí se tu shodli na výzvě, aby stát uvolnil na mládežnické sportovce miliardu korun. Žádná shoda naopak nepřišla v otázce toho, jestli malým hokejistům více ubližují ambiciózní rodiče, nebo jejich mateřské kluby.

Několik hokejových mistrů světa, zástupci nespokojených rodičů i hokejových klubů a Českého svazu ledního hokeje (ČSLH). Ti všichni se v pondělí sešli ve sněmovně, aby spolu řešili problémy v dětském hokeji.

V dolní komoře parlamentu se konkrétně probíraly dvě kauzy – spor otce s jihlavským klubem, kvůli kterému nemůže jeho syn hrát, a potíže malých hokejistů z Jindřichova Hradce. Tam spory uvnitř klubu Vajgar vyústily v odchod třicítky mladých hokejistů do nového klubu. Ale pak začal nekonečný boj o často kritizované registrace hráčů.

„Původní klub drží registrace dětí přesto, že jejich rodiče nechtějí, aby za tento klub nastupovaly. Nyní hrozí, že 31 dětí nebude moci hrát, protože je mateřský klub blokuje. Chová se vůči nim sice neeticky, ale současný přestupní řád neporušuje. To by se mělo změnit,“ vyzýval v diskuzi například hokejista Petr Šachl.

Dostat děti, kterým je mezi osmi a jedenácti lety, z původního klubu, přitom není vůbec levná záležitost. Podle Šachla vyjde jednatřicet hráčů na více než 1,2 milionů korun.

Za naštvané rodiče se v diskuzi stavěl třeba Petr Buzek, mistr světa z roku 2000, který sám řeší problémy dětí v jihlavském hokeji. Problémem největším je podle kritiků tabulkové odstupné, nebo také výchovné. Šéf svazu Tomáš Král už sice slíbil, že se přestupní řád a výchovné upraví. Jeho zrušení je ale podle něj nereálné, protože by některé kluby skončily s podporou mládeže.

„Čeho by se ti rodiče báli? Já si myslím, že se to naopak posunuje k tomu, že se tu bojí trenéři. Protože ti rodiče se někdy chovají takovým způsobem, že je to nechutné,“ říká Kysela.

Jenže to se nelíbí třeba Miroslavu Palaščákovi. Muži, který tajnou nahrávkou odstartoval kauzu kolem tehdejšího reprezentačního kouče Vladimíra Růžičky. „Že se tu platí statisíce za to, aby děti mohly vůbec hrát, že se tu vyhrožuje rodičům ze strany některých klubů, to je něco šíleného,“ řekl mimo jiné bývalým hokejistům i přítomným poslancům.

Jenže proti tomu se postavil další mistr světa v hokeji a generální manažer Litvínova Robert Kysela. Podle něj se by měli mít strach spíše někteří trenéři: „Čeho by se ti rodiče báli? Já si myslím, že se to naopak posunuje k tomu, že se tu bojí trenéři. Protože ti rodiče se někdy chovají takovým způsobem, že je to nechutné.“

Miliardu do sportu

Za výchovné a současný přestupní řád se v pondělí stavěl také generální sekretář svazu Martin Urban. Pokud by se zrušilo odstupné za malé hokejisty, spadne podle něj velká část financování na rodiče. A v mužstvech, kde je dnes 18 hráčů, jich zůstane třeba osm. Podobně hájil současný stav například bývalý hokejový brankář, manažer Sparty a pražský zastupitel Petr Bříza. Ten ale připustil, že je třeba fungování současného systému zlepšit.

Bývalí hokejisté i hokejoví experti a zástupci nespokojených rodičů se na pondělním semináři dohodli na jediné věci. A tou je, že by nová ministryně školství měla zajistit pro sport více peněz.

Poslanci Úsvitu Petr Adam a Olga Havlová, kteří seminář zaštítili, se s hokejisty dohodli na společném návrhu – ministerstvo by mělo co nejdříve uvolnit na každého sportujícího mládežnického sportovce dva a půl tisíce korun. V celém Česku to dělá miliardu. Což je zhruba částka, kterou přineslo nedávné hokejové mistrovství světa.

„Už když jsem kolem 90. roku nějaký čas trénoval Slavii, šel jsem se někdy podívat i na malé hokejisty. A tam byl brankář, jednoznačně nejlepší, který vůbec nechytal. Seděl, protože rodiče někoho jiného měli více peněz. To se samozřejmě děje i dnes,“ vzpomíná Jiří Holeček.

Peníze by se mohly použít jen na jasně vymezené účely a dostat by je měly zastřešující sportovní organizace, které by následně zajistily jejich rozdělení do konkrétních klubů. Pod návrhem jsou podepsáni mistři světa Robert Reichel, Jiří Šlégr a právě Robert Kysela.

I když poslanci chtějí mladým sportovcům pomoci zajistit peníze navíc, do největšího sporu pondělního jednání, tedy do diskuze o tom, jestli český hokej potřebuje výchovné a odstupné za malé hráče, se míchat nechtějí.

„Nejsem přesvědčena, že dnes ty prostředky z výchovného jdou zpět na mládežnický hokej. Ale toto už jsou věci, které se týkají hokejového svazu a do kterých by poslanci neměli nijak zasahovat,“ uzavřela Havlová.

O poměrech v českém mládežnickém hokeji psal před několika týdny, po vypuknutí kauzy Vladimíra Růžičky, Týdeník Echo. Bývalí špičkoví hokejisté se tehdy vyjadřovali tak, že jsou sice úplatky velkým problémem, ale že v mládežnickém hokeji rozhodně nejde o nic nového.

„Už když jsem kolem 90. roku nějaký čas trénoval Slavii, šel jsem se někdy podívat i na malé hokejisty. A tam byl brankář, jednoznačně nejlepší, který vůbec nechytal. Seděl, protože rodiče někoho jiného měli více peněz. To se samozřejmě děje i dnes,“ vyprávěl například někdejší hokejový brankář Jiří Holeček.