1 KOMENTÁŘ

Babiš a jeho voliči daně neplatí

Témata: ,

Za poslední tři dny jsme v podání Andreje Babiše a jeho ministryně financí Aleny Schillerové viděli podivnou etudu na téma zdroje tu nejsou. Začalo to tím, že v pátek byly oficiálně zveřejněny výsledky státního rozpočtu za leden. Na první pohled je vidět, že je tam vážný problém. Rozpočet má po prvním měsíci přebytek 8,77 miliardy korun. To nevypadá špatně. Jenže proti loňskému roku je ten přebytek o více než 17 miliard korun nižší. Oficiální vysvětlení ministerstva financí zní, že loni v lednu dorazilo do státní kasy mimořádných 17 miliard z evropských fondů, které se doplácely za roky 2007 až 2013.

Jenže tak jednoduché to není. V rozpočtu je vidět velmi vysoký růst výdajů státu, které stouply meziročně o 6,9 procenta. A naopak propad příjmů, i bez ohledu na evropské fondy.

Státu totiž klesají příjmy z daní. Navzdory tomu, že roste ekonomika, se daňové příjmy (bez sociálního pojištění) proti loňsku propadly o 0,2 procenta. Bez jakéhokoliv vládního přičinění by jen díky růstu ekonomiky a útrat lidí měly růst alespoň o pět procent. Na DPH stát inkasoval skoro o miliardu méně než loni. Příjmy z firemních daní poklesly proti loňsku o více než 44 procent. Pád je vidět i u spotřebních daní. Jedinými dvěma daněmi s rychlým vzestupem jsou daně z příjmů fyzických osob s růstem o 10,7 procenta a majetkové daně, které přinesly o 12,7 procenta víc než loni. Oficiální vysvětlení ministerstva je plné odkazů na změny termínů, kdy se daně platí, kombinovaných s vírou v elektronickou evidenci tržeb. Po jednom měsíci je předčasné soudit, ale dobře to nevypadá.

Na druhé straně je vidět prudký vzestup vládních výdajů. Na důchodech se vyplatilo o 11,1 procenta víc než loni. Ještě víc ale vzrostly sociální dávky, o 13,9 procenta. Částka utracená za podpory v nezaměstnanosti se zvedla o 3,4 procenta. Jak je možné, že v zemi, která má nejnižší nezaměstnanost a největší část společnosti, která si vydělává, z celé Evropské unie, tak prudce v časech prosperity rostou výdaje na dávky?

Další pozoruhodnou kapitolou jsou tolik sledované investice. Stát na nich za leden utratil o 51 procent víc než před rokem. Na první pohled to vypadá, že konečně začal něco dělat. Jenže hlubší pohled už ukazuje jiný příběh. Tím, co brutálně roste, jsou především dotace na investice soukromým firmám. Ty se za rok zvedly o bezmála 900 procent. Zatímco loni to bylo v lednu 50 milionů, letos 470 milionů. Samotný stát investoval jen 140 namísto loňských 110 milionů korun.

Vládní koaliční rada na své páteční schůzce zjevně pod tlakem varovných čísel o rozpočtu ohlásila, že je potřeba začít hledat nové příjmy a šetřit. Babiš spolu se svou ministryní Alenou Schillerovou navrhují propuštění desetiny státních zaměstnanců. Vyhne se jen učitelům, armádě a policistům. To je samo o sobě pozoruhodné. Andrej Babiš chce nejspíš propouštět ty lidi, které po nástupu do politiky nabral. Když startovala v roce 2014 první vláda, v níž byl ministrem financí, bylo v Česku 416 tisíc státních zaměstnanců. Loni už 453 tisíc. To je růst právě o zhruba deset procent. Letošní rozpočet už počítá se 470 tisíci zaměstnanci. Řady lidí, které živí stát, se za Babišova vládnutí zvýšily o 54 tisíc. V časech technologické revoluce, kdy spousta věcí může fungovat elektronicky, je to skoro stejně bizarní, jako když za nejnižší nezaměstnanosti v celé Evropské unii roste částka vyplácená na podporách.

Babiš se Schillerovou zároveň ohlásili, že bude potřeba zvednout některé daně. Spotřební, z hazardu plus zdanit rezervy pojišťoven. Opozice si to pěkně vychutnala a Babišovu hospodaření se vysmála. Ministryně financí Schillerová tak hned den poté v České televizi ohlásila, že přijde se zajímavým návrhem na snížení daně z příjmů. Žádné detaily ale nepředstavila.

Na konkrétních číslech se nám tady skládá nehezký obrázek, jak Andrej Babiš ve svém populistickém nákupu hlasů promrhal časy rekordní prosperity. Neudělal žádné reformy, aby byla země konkurenceschopnější a našlápla si na příští úspěch. Nevylepšil infrastrukturu. Peníze rozdal svým voličům. Vyšší důchody, slevy na jízdné pro seniory, plošné zvýšení platů státních zaměstnanců, kterých tady máme o 54 tisíc navíc. Tam skončily peníze z rekordní prosperity. Chystají se další hity jako dětské obědy zdarma, které většina ředitelů škol označuje za populistický nesmysl.

Nemá to žádný společenský a hospodářský smysl. Jen čistě populisticko-marketingově-politický. Andrej Babiš má z drtivé většiny voliče, kteří jsou závislí na příjmech od státu – a on se jim je přirozeně snaží zvyšovat, aby si je udržel.

Sociolog Daniel Prokop z agentury Median zpracoval pro týdeník Respekt analýzu, kdo jsou skutečně Babišovi voliči. Klíčových je 45 procent důchodců. Dalších 18 procent jsou lidé s příjmy do 20 tisíc korun měsíčně. Dvě procenta mají jen minimální příjmy do 12 500 měsíčně. Další dvě procenta jsou na mateřské nebo v domácnosti a stejný podíl Babišových příznivců tvoří studenti. Tyto lidi spojuje to, že v drtivé většině neplatí žádné daně z příjmu. Lidé s platy nižšími než průměr, kteří mají děti, díky daňovým slevám a bonusům žádné příjmové daně neodvádí.

Za ty, kdo je platí, se dá označit jen 24 procent zaměstnanců s příjmy nad 20 tisíc korun a 7 procent, které mezi Babišovými voliči tvoří podnikatelé.

Stručně řečeno. Daně z příjmů zajímají jen jednoho ze tří Babišových stoupenců. Dvě třetiny jsou na státu závislí. Zajímá je to, co jim stát dá, nikoliv to, co mu oni musí zaplatit.

Jsou jako jejich vůdce. Ten si bere dotace na všechno včetně soukromé haciendy na Čapím hnízdě a žije z výnosů z korunových dluhopisů, z nichž žádné daně z příjmů neplatí. Žádné snížení příjmových daní, které teď Alena Schillerová ohlašuje, se nejspíš konat nebude. Pro Babišovo tvrdé jádro to není vůbec atraktivní.

Příběh svobody

99 Kč

Přinášíme speciál k 30 letům svobody

Více info

EchoPrime

od 249 Kč

Vychutnejte si neomezený přístup k prémiovému obsahu určenému pouze předplatitelům, který nemá na českém internetu obdoby

Více info

/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.