‚Čínské vítání v Praze řídili komunističtí tajní nebo rozvědčíci‘
Zpravodajka ČT v Asii Šámalová:
NOVÉ
1
Vítání čínského prezidenta byla pečlivě připravená akce organizovaná pravděpodobně čínskou ambasádou. V Interview ČT to prohlásila zpravodajka České televize v Asii Barbora Šámalová, která má z reportování z komunistické Číny zkušenosti. Podle Šámalové skupiny vítačů v Praze podél trasy prezidenta Si Ťin-pchinga organizovali tajní policisté nebo rozvědčíci.
Asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová označila vítání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga za organizovanou akci jako z pera komunistických rozvědčíků. Utvrdily ji v tom dva roky zkušeností s reáliemi čínského režimu, kde byla svědkem podobných akcí. Potvrdila tak výpověď jednoho z vítačů v Praze, který pro ECHO24.cz popsal celé organizování akce.
Více zde: Pokyny z čínské ambasády: Vlajky strhnout, nebát se napadat
„Samozřejmě to není spontánní akce, je to pečlivě připravená akce a zorganizovaná někým pravděpodobně čínskou ambasádou a zcela jistě v každé té skupině byl někdo, kdo ji řídil. Buď nějaký tajný policista, nebo policista v civilu nebo například nějaký rozvědčík,“ řekla Šámalová v pořadu Interview ČT.
Podle asijské zpravodajky ČT tyto akce reflektovaly běžné dění v Číně. „Je to vlastně taková malá ukázka toho chování v Číně, jak se v Číně chovají bezpečnostní složky na akcích, které jsou nepovolené, nebo kde je nežádoucí přítomnost zahraničních novinářů. Ale opravdu jenom taková malá ukázka, samozřejmě ve skutečnosti jsou daleko ostřejší, daleko hrubší,“ řekla Šámalová.
„Kdo by měl čas čekat celé odpoledne někde u silnice, až projede auto, a mávat vlaječkou?“ ptá se Šámalová s tím, že se sice podobné akce stále v Číně dějí, jsou ale vždy organizované. „Připomíná mi to dětství před rokem 1989. Vyvedli nás ze školy a museli jsme vítat třeba severokorejského vůdce.“
Barbora Šámalová dále uvádí, že je možné, že si díky aktivitě čínských vítačů nemusel prezident Si Ťin-pching protestů s tibetskými vlajkami všimnout a obrázky z pražských demonstrací by k němu tak vůbec nemusely dorazit. Pro čínskou veřejnost je pak prý nepochopitelné, proč se „nějaký národ ve středu Evropy tolik zajímá o Tibet“.
„Průměrný Číňan se, zjednodušeně řečeno, zajímá o to, aby přežil. Aby se měl dobře, vydělal si nějaké peníze, uživil rodinu, přispěl rodičům, aby si uspořil na důchod. Pokud je bohatší, chce cestovat nebo poslat děti na studium do zahraničí. To, co my na Západě chápeme jako lidská práva, je nijak netíží,“ míní Šámalová.
