„Po ověšování Prahy čínskými vlajkami se ptáme: Jací lidé v Číně žijí?“

Jak žijí obyčejní lidé v Česku a jak v Číně? Jsou to příběhy plné tragických událostí, stejně jako velkých nadějí a falešných očekávání. Divadlo Archa uvádí ve spolupráci s nezávislým pekingským Living Dance Studio inscenaci Obyčejní lidé, která tyto vzdálené životy porovnává. Představení v režii Jany Svobodové a čínské tanečnice a choreografky Wen Hui kombinuje principy dokumentárního divadla a tance. Na pozadí událostí moderních dějin obou zemí přináší autentické životními příběhy jejich obyvatel.

„V době, kdy se u nás prosazuje obraz Číny jako bohatého zachránce naší ekonomiky, kdy je vedení našeho státu ochotno při státní návštěvě ověsit Prahu čínskými vlajkami a hrát komedii s hesly, praporky a mávátky, se ptáme: Jací lidé skutečně v Číně žijí? Co s nimi máme společného?“ říká o představení ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab.

Česko – čínský tvůrčí tým vycházel z časové osy, která sleduje důležité mezníky v historii obou zemí. „Globální historii protínají příběhy jednotlivců, někdy velmi bolestivé jindy úžasné nebo humorné. Rok 1989 byl důležitý pro obě země. Je obecně známo, že pro každou z nich v jiném smyslu. Osobní příběhy, které se ke každému roku váží, vytvářejí zcela nový rozměr, hloubku, odhalují tajemství, která by jinak zůstala skrytá“, říká režisérka Svobodová.

Vedle sebe se tak objeví třiasedmdesátiletý český dělník Vladimír, profesionální tanečnice ze Šanghaje, či dívka z vesnice v čínských horách bez formálního vzdělání. Na scéně je celkem devět účinkujících. Nedílnou součástí představení je živý interaktivní video design, světelný design a hudba, jejichž tvůrci ovládají všechny divadelní technologie přímo před očima diváků.

Living Dance Studio získalo světový věhlas svými odvážnými inscenacemi. Soubor funguje bez jakékoli podpory státu a prosazuje principy svobodného divadla v nelehké politické situaci. Soubor donedávna sídlil na předměstí Pekingu v komplexu navrženém známým kritikem čínského režimu, výtvarníkem a architektem Aj Wej-wejem. Před dvěma lety se musel vystěhovat a působí bez stálé scény.

Celý tým pod vedením Jany Svobodové a Wen Hui připravoval inscenaci v postupných krocích více než rok a půl. „Ani jedna z nás nedělá umění pro umění, divadlo pro divadlo. Obě máme silný důvod, který jsme již zmínily. Naše spolupracovníky chápeme jako  osobnosti, které také mají svůj důvod podílet se na vzniku představení. Nikdo z nich nevytváří postavu, nehraje roli. Jsou stále na jevišti sami sebou. Každý z nás přináší svůj pravdivý příběh a společně ho zpracováváme tak, aby ve finálním scénickém tvaru oslovil diváky. Nezajímá nás dělat krásné divadlo s ladnými pohyby, soustředíme se na společnost, historii, sociální otázky a společenské jevy“, shrnuje režijní přístup Wen Hui.

Inscenace vzniká v koprodukci Divadla Archa a Evropského centra pro umění Hellerau v Drážďanech v rámci kulturního projektu Theatron. Premiérová představení proběhnou v Praze 22. a 23. ledna 2017, následně v Drážďanech 27. a 28. ledna 2017 a v brněnském divadle Husa na provázku 30. ledna 2017.