Nepřítel státu tiskárna Europrint. Finanční správě se snažila platit, ta to ignorovala
SPORNÉ OPATŘENÍ FINANČNÍ SPRÁVY
NOVÉ
2
Když se finanční správa rozhodne uvalit na firmu zajišťovací příkaz, je prakticky nemožné se vyhnout likvidaci. Největší česká tiskárna Europrint, na kterou extrémní opatření finančních úřadů dopadlo, chtěla platit. A to ačkoliv měla platit za údajné podvody svého dodavatele. Přesto skončila v likvidaci. Nabízí se otázka, zda bylo opravdu nutné přistoupit k likvidačnímu kroku a zda nestačilo využít jiných možností, jak peníze vymáhat.
„Princip je takový, že ačkoli řízení ještě neskončilo, finanční správa už si bere či zajišťuje to, co vyčísluje jako maximální možný dopad,“ uvedl pro server Echo24 generální ředitel společnosti Petr Litvan. Úředníci podle něj zablokovali firmě i bankovní účty, protože odmítají splátkování a odklad splatnosti.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Společnost je připravena bránit se i u Nejvyššího správního soudu. „Europrint se brání všemi dostupnými prostředky. Úkony správce daně napadá nejprve řádnými opravnými prostředky a následně i soudně. Takto jsme napadli každý jednotlivý krok finanční správy,“ dodal Litvan.
Daňový poradce a člen rady Unie daňových poplatníků David Hubal už dříve serveru vysvětlil, že zajišťovací příkaz by měl být použit v případech, kdy podnikatel „jde na letiště a v kufru má svých 50 ukradených milionů“. Nikoliv ale u člověka, který má „výrobní halu, 120 zaměstnanců a čtyři nákladní auta a který se rozhodně nechystá prchnout, takže nehrozí, že stát přijde o peníze“.
Firma platila a chtěla vše řešit
Případ Europrintu, již nepřímo vlastní mediální skupina Czech Media Invest Daniela Křetínského a Patrika Tkáče, ale ukazuje, že finanční správa používá zajišťovací příkazy spíše v situaci, kterou Hubal popsal jako druhou v pořadí. Firma, která zaměstnává 350 lidí, se snaží fungovat dál. Europrint nakonec kvůli zajišťovacím příkazům vyhlásil insolvenci, stát po ní chce zhruba 386 milionů. Podvodu se měl dopustit bývalý majoritní dodavatel společnosti, ačkoliv to se podle společnosti dodnes neprokázalo.
Nejdříve v roce 2016 přišel první zajišťovací příkaz na 260 milionů. Jednalo se o celou výši DPH za období 2013 až 2015 za plnění mezi Europrintem a jeho dodavatelem polygrafického materiálu firmou Empremo Trading. Právě ta měla podvádět. V červenci 2017 následoval exekuční příkaz na penále ve výši více než 52 milionů, o měsíc později pak na úroky z prodlení ve výši 74 milionů. Další můžou přijít.
Společnost se snažila finanční správě platit. „První várku 260 milionů Europrint uhradil díky bankovní půjčce, aby mohla firma nadále fungovat. Peníze byly převedeny na účty finanční správy. Letošní zajišťovací příkazy na 126 milionů jsou dalším břemenem, které už Europrint neunese. Proto ta insolvence,“ vysvětlil Litvan.
Finanční správa ale říká, že zajišťovací příkazy používá, jen když je to opravdu nutné. „Zdůrazňujeme, že zajišťovací příkaz představuje zcela mimořádný prostředek, který je využíván jako poslední z dostupných nástrojů ve výjimečných a zvláště závažných případech a jeho vydání je podmíněno splněním přísných podmínek,“ uvedla pro server Echo24 Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství (GFŘ).
Finanční správa mohla být shovívavější
Že nebyla finanční správa shovívavá, nechápou ani odborníci. „Případ společnosti Europrint je z mého hlediska výjimečný tím, že přestože tato společnost zaplatila zajišťovací příkaz ve výši 260 milionů korun, přistoupil správce následně ihned k exekučnímu vymáhání penále a úroku. To sice vzniká ze zákona, takže je v pořádku, že toto bylo vyměřeno, ale podle mého názoru mohl být postup správce daně méně tvrdý,“ uvedl Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců.
Vzhledem k tomu, že společnost Europrint pokračovala v činnosti, nijak nezačala ukrývat svůj majetek a nadále zaměstnávala lidi, vykonávala svojí běžnou činnost, je podle Hajduška zvláštní, že správce daně nepřipustil zaplacení příslušenství daně ve splátkách nebo posečkání s jeho zaplacením až do konečného vyřešení sporu.
Navíc se podle Hajduška může stát, že kvůli tvrdosti finanční správy bude nakonec stát tratit. „Neznám sice podrobnosti ze spisu, ale teoreticky se může stát, že poté, co společnost Europrint vstoupila do likvidace, správce daně díky tomu, že se tímto krokem postaví do řady ostatních věřitelů, kteří nemají své pohledávky přednostně zajištěny, v konečném výsledku vymůže méně, než pokud by se se společností domluvil například na splátkách,“ vysvětlil.
„Takže je to poměrně tvrdý postup, správce daně by pro něj měl mít vážné důvody a ty by měly být zaneseny ve spise. Bez podrobnější znalosti spisu více nemohu říct,“ dodal Hajdušek a připomněl také obecnou zásadu přiměřenosti. Podle ní má správce daně vždy volit takové kroky, které co nejméně zatíží daňový subjekt a přitom jsou schopny naplnit cíl správy daní. Právě tato zásada by měla být v případě zaplacení zajišťovacího příkazu a pokračování v běžné činnosti uplatněna.
Europrint je největší polygrafickou společností na českém trhu. Obrat má každoročně zhruba miliardu korun. Mezi nejvýznamnější klienty společnosti patří vydavatelské domy Vltava Labe Media, Czech News Center nebo Mladá Fronta.
