Miliardy i pro firmy před krachem. Pomoc se v pandemii těžko rozjížděla, pak nebyla k zastavení

Měla to být snadná a rychlá pomoc, která by zachránila podniky během příchodu koronaviru. Místo toho se však rozjela plejáda programů, které byly plošné a trvaly delší dobu. Řeč je o státní pomoci firmám a podnikatelům, která plynula v době vlády Andreje Babiše do těžce zkoušených podniků. Kvůli plošné pomoci však podporu dosáhly i takové společnosti, které byly v problémech již před koronavirem. Milionové částky však také tekly i do různých svazů, které s uzavřením podniků měly málo co společného.

Dotační tituly jako kompenzace vypisovalo ve většině ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy pod vedením Karla Havlíčka (ANO). Mezi programy se tak objevily například Covid-gastro-uzavřené provozovny, Covid-kultura-kulturní dědictví, Covid veletrhy/kongresy či Covid – sport III lyžařská střediska. Seznam všech odběratelů pomoci zveřejnil server Hlídač státu, který také upozornil na největší příjemce dotací kvůli koronaviru.

V čele se umístila společnost Bestsport se 109,93 milionami korun, Lagardere Travel Retail se 108,32 milionů korun, New Yorker CZ se 102, 28 milionami korun a CCC Czech se 101 milionami korun. V první dvacítce společností se nejvíce vyskytují obchody převážně z obchodních center nebo také provozovatelé kin či heren a kasin.

Firmy si mohly zažádat o pomoc z celkem 21 podpůrných programů za několik desítek miliard korun. Ty byly pod tlakem již od samého počátku, kdy se k pomoci mělo schylovat. V březnu a dubnu 2020 totiž stát se svou pomocí otálel a rozhodoval se, jaké podniky mají dostat pomoc. Babišova vláda tehdy přišla s příspěvky, které byly vypláceny zpětně a byly pod kritikou za svou náročnost a zmatenost.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Natland Petra Bartoně byla Česká republika výjimečná, protože ostatní státy reagovaly daleko rychleji a pomoc k firmám nepřicházela v tak dlouhé době. To mělo za následek, že na programy dosáhly i společnosti, které měly problémy už před příchodem čínského viru.

„Je to dáno tím, že na rozdíl od mnoha ostatních zemí byly české programy po příliš dlouhou dobu příliš plošné. K tomu došlo téměř paradoxně. Ekonomicky optimální postup by byl zavést plošné programy v prvních týdnech, kdy vznikne náhlá situace, nikdo neví, co se děje, ale víme, že nechat firmy padnout kvůli tomuto rychlému ale dočasnému šoku by bylo ještě dražší pro všechny,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Postupem času, jak má stát více informací a analýzy dopadu na ekonomiku, tak by měl dotační programy více adresně zaměřovat a upouštět od plošných kompenzací. V Česku došlo do značné míry k opaku. Zpočátku, kdy bylo lze plošné odškodnění ekonomicky obhájit, naopak ministerstva plánovala složitou prokazovací povinnost pro všechny žadatele.

„Patrně šlo o pokračování víceleté tradice 'zaklekávání' na zejména malé a střední podnikatele, které automaticky podezřívala z daňových podvodů a krácení. Teprve až s odstupem času, po kritice veřejnosti odborné i laické, zavedla ministerstva plošnost programů. O to déle pak v této plošnosti setrvala, i když už jsme měli mnohem lepší data o skutečných následcích lockdownů,“ dodal Bartoň.

Pokud však některé podniky měly výraznější problémy již na začátku roku 2020, tak dnes již to nemusí být patrné. Firma se tak i díky štědré pomoci státu mohla vzpamatovat a reorganizovat se. „Zpětně je vždy těžké prokazovat, co by bylo kdyby nebylo, ale dlouhé dvouleté trvání programů určitě odsunulo nutnou transformaci mnoha firem, které by jinak mohly již uvolnit svou pracovní sílu na trh,“ dodal Bartoň s tím, že na rozdíl od hospodářské krize by propuštění zaměstnanci z těchto společností našli rychle své uplatnění.

Otázka však vzbuzují i některé konkrétní programy. Zejména dotační titul Covid – Kultura výzva č.3.3 B podpora pro ticketingové společnosti a kolektivní správce. Rozděleno bylo mezi společnosti 65,45 milionů korun. Zatímco ticketingové společnosti neměly v době uzavřených kulturních akcí žádnou práci, tak na pomoci dosáhly i odborné svazy. Konkrétně Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním s 10 miliony korun, nezávislá společnosti výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů Intergram s 10 miliony korun nebo Ochranná asociace zvukařů – autorů s 3,09 miliony korun.

Nad touto pomocí se podivoval také europoslanec a člen výboru pro rozpočtovou kontrolu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Raději jsme to neměl otevírat. Dát 10 milionů OSA je za mě největší úlet vlády Andreje Babiše stejně jako celý program podpory pro kolektivní správce,“ uvedl Zdechovský.

Raději jsem to neměl otevírat 🙈

Dát 10 milionů OSA je za mě největší úlet vlády @AndrejBabis stejně jako celý program podpory pro kolektivní správce 🤦🏻‍♂️https://t.co/5WxOk1jv9I

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) February 7, 2022