Bože, bože, bože... Šéf ČNB Singer se ohradil proti Zemanovi

Když se Česká národní banka loni v listopadu rozhodla intervenovat, aby oslabila korunu vůči euru, vypukl poprask. Řada politiků i ekonomických expertů, Václav Klaus, odboráři, bulvární tisk, ti všichni centrální bankéře obviňovali, že zadusili českou ekonomiku, sotva se vzpamatovala z recese, a že se jejich vinou bude plošně zdražovat.

Deník Blesk guvernéra ČNB Miroslava Singera (46) začal titulovat jako „toho, kdo vám všechno zdražil“, případně „toho, kdo Čechům zkazil životy“. Ještě minulý týden prezident Miloš Zeman rozšířil teorii, že ČNB schválně korunu oslabila, aby zhatila přijetí eura.

Jenže ČNB samotná se po tři čtvrtě roce cítí na koni. Ekonomika slušně roste, žádný skok v cenové hladině se přitom nekonal. „Naše ekonomika roste na evropské poměry dramaticky rychle. Tohle před devíti měsíci nikdo z našich kritiků nepředpovídal,“ říká Singer v rozhovoru pro Týdeník ECHO.

Myslíte, že už je čas říct, že vám dějiny daly za pravdu?

Tak reálná čísla z ekonomiky skutečně ukazují, že pravdu jsme měli my. Česká ekonomika se dostala někam jinam. Hezky to teď vystihl kolega Janáček (Kamil Janáček, člen bankovní rady ČNB – pozn. red.), když řekl, že předtím ekonomika rostla pouze vlivem čistých exportů. Jenže současně firmy přestávaly investovat, takže se přestalo dovážet. Celá ekonomika připomínala firmu, která přestala investovat do své budoucnosti a ztrácí konkurenceschopnost. No a letos nastalo oživení, oživil se maloobchod, oživily se průmyslové podniky, oživilo se investování, což je do jisté míry i výsledkem vládní politiky – a naše ekonomika roste na evropské poměry dramaticky rychle. Tohle před devíti měsíci nikdo z našich kritiků nepředpovídal. Oni tvrdili, že jsme způsobili šok, že po první vlně nákupů na podzim se lidi zapouzdří a všechno se zhroutí. Teď ovšem přichází období, kdy se ty dobré efekty musejí překlopit taky do trhu práce.

Čím to, že zdražování nebylo tak velké, jak se předpokládalo?

Že se skoro vůbec nehýbaly ceny, to bylo asi největší překvapení po celé operaci. Ve chvíli, kdy jsme se rozhodovali, se totiž všeobecně očekávalo, že v eurozóně o dvě procenta vzrostou ceny průmyslových výrobků, což my potom inkasujeme v dovozu. Ve skutečnosti tam o procento poklesly. To znamená, že inflační efekt našeho zákroku byl zpočátku nižší, než se čekalo, kvůli vývoji v našem evropském okolí. To jsou věci, které stejně dopředu nemůžete odhadnout. Nebýt toho, jsou naše domácí ceny dneska tak o půl procenta výš. To znamená, že inflace by teď dělala jedno procento, nikoliv dnešního půl procenta. A na konci roku by byla nad dvěma procenty.

Udělali jste při intervenci něco špatně, něco, co byste dnes udělali jinak?

Dvě věci. Jednak jsme podcenili společenskou atmosféru loňského roku, která se vyznačovala totální nevírou ve státní instituce. My jsme tehdy přes rok říkali, že jakmile ucítíme, že deflace je reálný problém, tak použijeme kurs. V zahraničí taky náš zákrok žádný údiv nevyvolal, dokonce tam jsou analytici, kteří nám říkali: Mělo to přijít už dřív. No a my jsme si mysleli, že už jsme to všechno dopředu odvysvětlili. Ale nikdo nás tady doma neposlouchal, a když už poslouchal, tak nevěřil, že to může nastat. Druhá slabina byla komunikace s veřejností. To si myslím, že už dneska děláme líp, například po měnovém zasedání máme vždycky připravený text, není to jen prezentace, kterou si pak každý novinář mohl vyložit jak chtěl. Na web jsme přihodili blog, což snad dělá radost internetovým médiím. Snažíme se být pohotovější i navenek. Někdo mně říkal, že jsme se ve vysvětlování svojí politiky hodně zlepšili.

Prezident Zeman vás kritizoval, že jste listopadovou intervencí chtěli nepřiměřeně oslabit korunu, a tím zhatit naše přibližování k euru. Co vy na to jako ekonom?

Ono by ani nešlo držet celé předvstupní období uměle slabý kurs vůči euru. Zatím do eurozóny vstoupily dvě země z pozice cílovačů inflace – Řecko a Slovensko. Ty neměly pevný fixovaný kurs. Oběma těm zemím začala v předvstupním období, kdy se kurs má pohybovat v tunelu plus minus 7,5 procenta, jejich měna prudce posilovat. Oběma se tunel posunul, Slovensku dokonce dvakrát. Je to naprosto logické, každý ví, že když už je rozhodnuto, že země vstoupí do eurozóny, kurs nemůže oslabovat, protože by vám zvedl inflaci, a vy nesplníte inflační kritérium pro vstup. Takže kurs se může pohybovat jenom nahoru. Jakmile tedy spekulant ví, že země vstoupí do eurozóny, tak má jistotu, že kurs by i v nejhorším případě spadl tam, kde byl, když on začal spekulovat. Kandidátům do eurozóny, kteří nezafixují kurs vůči euru, bude jejich měna posilovat, dovolí se jim vstoupit s posilujícím kursem – už proto, že obchodně přestávají být pro stávající členy takovou konkurencí a hrozbou. Prostě kdybychom my jednou do eurozóny vstupovali s tímto měnovým režimem, bude česká koruna taky dramaticky, velmi dramaticky posilovat.

Prezident má podezření, že ČNB nechce vstup do eurozóny, protože by přišla o pravomoci.

Bože, bože, bože… Sám za sebe můžu říct, že končím v létě 2016. A do té doby členy eurozóny fakt nebudeme, to se stihnout nedá. Takže v mém případě to jsou evidentně úplně absurdní představy. Tato vláda má v programu, že během svého mandátu nechce přijímat euro. Vláda by v přechodném období před přijetím eura musela být ochotna sahat do výdajů. To jakmile ministři financí zjistěj, ztrácejí zájem. Tak o čem se tu bavíme?

Přečtěte si celý rozhovor v Týdeníku ECHO.

 

APLIKACI TÝDENÍKU ECHO PRO IPAD SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE.

POKUD CHCETE ČÍST TÝDENÍK ECHO PŘES WEBOVOU STRÁNKU, KLIKNĚTE ZDE.