Babišovy noviny pomáhají k jeho útokům na ČT

Jedním z důležitých rysů posledního roku a půl je stav, kdy je veřejný prostor zahlcen banalitami a rádoby zajímavostmi, zatímco vše podstatné se odehrává pod povrchem. Schopnost soukromých médií otevírat zásadní citlivá témata a udávat v nich agendu byla změnami vlastnictví hlavních vydavatelství paralyzována. Ti, jimž tento stav, kdy se o podstatných věcech, kde je o moc a peníze, mlčí nebo referuje tím správně banálním a naivním stylem, vyhovuje, moc dobře ví, že tím, kdo má sílu klid na práci ohrozit jsou veřejnoprávní média.

Zní to na první poslech jako protimluv. Česká televize ani Český rozhlas nebyly v posledních letech žádnými ohnisky pronikavé investigativní publicistiky, o názorech nemluvě. Neměly ani výjimečnou schopnost včas postřehnout důležité mocenské a vlivové trendy na hraně mezi ekonomickou a politikou. Spíš je ochromoval přehnaný výklad slova „vyváženost“ a opatrnost jejich šéfů, kteří vždy byli, jsou a budou pod podstatně silnějším atakem všech mocných než ti, kdo vlastní a vedou soukromá média. Jedinou čestnou výjimkou byl dlouhodobě pořad Reportéři ČT.

Jenže s tím, jak se soukromá média úplně paralyzovala a přestala kontrolovat skutečně mocné, začalo být i to málo, co předvádí Česká televize a Český rozhlas Andreji Babišovi a všem jeho politickým a obchodním partnerům najednou nepříjemné. A začali cílevědomě pracovat na tom, jak veřejnoprávní média skřípnout a zkrotit.

Nejviditelnější špičkou celého masivního ataku je stížnost Agrofertu ministra financí Andreje Babiše na Reportéry ČT. Pak přišly další, méně nápadné. Když Český rozhlas referoval o korupci ve firmě Skanska za vedení Dana Ťoka (nešlo o žádný únik z policejních spisů, ale audit, který si udělali švédští majitelé firmy), kterého si za ministra dopravy vybral Andrej Babiš, okamžitě přišla odpověď. Babišovy Lidové noviny tentýž den referovaly o schůzce obviněného ředitele nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého s generálním ředitelem Českého rozhlasu Peterem Duhanem. Dbalý ho měl žádat o úprava reportáže, což Duhan odmítl. Reportáž rozhlas odvysílal v původním znění bez jakéhokoliv zásahu kohokoliv z vedení. Zpráva tedy byla zcela irelevantní. Lidové noviny zjevně mají k dispozici celý spis případu Dbalý a hojně ho těží. Čistou náhodou si onen den zrovna vytáhly část o Petru Duhanovi.

Právě proto, že souboj o ovládnutí veřejnoprávních médií se odehrává pod povrchem jsme si ho vybrali jako hlavní téma nového čísla Týdeníku. Ještě než stačil vyjít, zaútočila na Českou televizi brutálně Babišova MF DNES. Středeční vydání otevřela na první straně titulkem „Přes ČT se praly peníze.“ Obsáhle referovala, jak soukromí zprostředkovatelé se sponzorským časem podváděli s fakturami. Případ vyšetřuje policie. Z textu se ale jen mezi řádky dovtípíte, že už ho vyšetřuje opravdu dlouho. Že ti zprostředkovatelé tam byli angažováni za předchozího vedení televize. Také je zřejmé, že ČT není v případu viníkem, ale obětí podvodu. V textu chybí takové základní informace, který policejní útvar případ vyšetřuje nebo o jakou částku v něm jde. Mluví se obecně o „slušné sumě“.

Muž na špinavou práci

Autorem textu je Marek Přibil, který se nedávno k Babišovi do MF DNES přesunul z časopisu Týden. Předtím působil v deníku Právo. Je autorem některých velmi pozoruhodných textů. 10. března roku 2014 například uveřejnil v týdnu článek „Proč padl premiér Nečas“. Rozvíjí v něm bez jakýchkoliv zdrojů (s odvoláním na tajné služby) teorii, že Nečasův kabinet shodily americké tajné služby v obavách, že dá zakázku na dostavbu Temelína ruským konkurentům. „Ta „konspirační teorie“ se v určitých kruzích už nějaký čas šíří. V takzvané kauze Nagyová prý byli někteří zástupci moci výkonné a soudní ovlivněni zvýšenou aktivitou amerických zpravodajců v České republice loni v období května a června. V důvěrných rozhovorech teď o tom pro TÝDEN promluvili i významní pracovníci českých zpravodajských služeb a policie. Jednání iniciovali sami.

Podle těchto zdrojů nabyla loni americká diplomacie mylného dojmu, že o tendru na dostavbu temelínské jaderné elektrárny je už rozhodnuto. Z americké a ruské nabídky si měla Nečasova vláda vybrat tu ruskou. Američané proto pokládali za nutné uspíšit změnu mocenských sil na našem území. A situace jim nahrála – v Česku panovala silná protikorupční nálada, obliba Nečasova kabinetu byla na minimu, premiér a jeho okolí se dokonce ocitli v hledáčku policie,“ píše Přibil. Pak spekuluje o soukromé schůzce Petra Nečase s Vladimirem Putinem, kde mu měl tehdejší český premiér Temelín slíbit. „Putin pak Nečase při spontánní konverzaci požádal o samostatné jednání výhradně k otázce dostavby Temelína, ale to premiér odmítl. Putin tím byl rozezlen, což nám potvrdil i náš člověk z FSB (bezpečnostní služba Ruské federace, pozn. red.),“ uvedl zdroj TÝDNE, vysoce postavený důstojník jedné tajné služby.

Z pohledu tajných služeb následovala logická reakce ruské strany. Rusové vypustili směrem k americké straně dezinformaci, že v temelínském tendru uspějí oni, nikoli americký Westinghouse, že je už rozhodnuto. Nahrál jim i fakt, že Rusko velmi překvapivě zvítězilo v Maďarsku, kde postaví dva nové bloky jaderné elektrárny v Paksi ruská firma Rosatom. I podle Drábové šlo v případě Paksi o velice překvapivou a naprosto nečekanou informaci.

Američané podle zdrojů TÝDNE na dezinformaci skočili a zvýšili na území České republiky zpravodajskou činnost, čímž prý uspíšili pád vlády. ‚Byli přesvědčeni, že nový kabinet Miroslavy Němcové, který nakonec prezident Zeman odmítl jmenovat – s čímž rozhodně nepočítali -, bude na jejich straně,‘ podotkl zdroj TÝDNE s tím, že ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2013 se má objevit informace o zvýšené aktivitě amerických zpravodajců na našem území.“ Tolik ukázka Přibilova stylu referování.

Jeho nynější text velmi připomíná jinou epizodu, kdy loni na jaře MF DNES náhle použila staré známé informace o privatizaci OKD, které poškozovaly premiéra Bohuslava Sobotku, na otvíracím článku, přesně jako dnes o České televizi.

Celý nynější text má vyvolat dojem, že současná televize je pračka peněz. Česká televize si to nenechala líbil a žádá Babišovu mediální divizi o omluvu. „V článku deníku Mladá fronta DNES  ‚Přes ČT se praly peníze! je Česká televize manipulativně spojována s podvodným jednáním soukromých subjektů. Je to lež, Česká televize se ničeho nekalého nedopustila a do podvodů, které článek popisuje, není nijak zapojena. Česká televize žádá omluvu a bude se proti poškozování svého dobrého jména bránit právními kroky. Česká televize dostála všem svým povinnostem. Se společností Praha Production (firma, která podváděla, pozn. red.) přestala spolupracovat ve chvíli, kdy jí byl způsoben dluh, který bude splacen v nejbližších dnech. Je proto zarážející, že se tyto informace v podobě zjevně poškozující dobré jméno České televize objevují na titulní straně deníku Mladá fronta DNES  právě ve chvíli, kdy reprezentanti politického hnutí ANO veřejně volají po zrušení sponzoringu ve veřejnoprávní televizi.,“ uvádí v prohlášení ČT.

Andrej Babiš si podle zdrojů Echo24.cz často stěžuje oběma ředitelům veřejnoprávních médií i na poslaneckém klubu ANO, že především Česká televize není nezávislá. Je zřejmé, že ji chce dostat pod kontrolu a jde na to hned několika cestami. Přes svého muže na veřejnoprávní média Martina Komárka se snaží shodit Radu České televize tím, že sněmovna odmítne schválit dvě její zprávy o hospodaření.

Tady hrozí docela vážná neúmyslná nehoda. Různé drobné výhrady k televizi ale mají i někteří „mediální experti“ z opozičních stran, takže je riziko, že by se to Babišovi při určitém chaosu ve sněmovně mohli mimoděk posloužit.

Na drobné výhrady k tomu, jak si Petr Dvořák v ČT počíná ale teď není prostor. Pokud padne vedení České televize a Českého rozhlasu a na jeho místo nastoupí poslušné loutky, zmizí z veřejné debaty poslední média schopná udávat agendu.