Nám hrozí zika nejvíc a nebojím se, říká mladá česká naděje

Golfistka Klára Spilková je jedinou českou hráčkou, která se kvalifikovala na olympijské hry do Rio de Janeira. Pro jednadvacetiletou golfistku to znamená další z mnoha úspěchů, na něž ve své dosavadní kariéře dosáhla. V rozhovoru pro Týdeník Echo vyzdvihla, proč jsou pro ni olympijské hry vrcholem sezony, prozradila, jestli se bojí viru zika a co si myslí o početných omluvenkách svých mužských kolegů.

Golf je vedle ragby druhým sportem, který se letos vrací na olympijské hry – konkrétně po 112 letech. Vás tohle rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru muselo potěšit...

Samozřejmě toto rozhodnutí velice kvituju. Golf je krásný sport a věřím, že mu olympiáda pomůže v popularitě stejně tak, jako tomu bylo u nás po Soči se snowboardcrossem nebo biatlonem. A ještě když se vrací po takové dlouhé době, je to skvělý pocit! Zvlášť když golf v České republice nemá příliš hlubokou historii – na rozdíl třeba od tenisu nebo fotbalu.

Mnozí kritici tvrdí, že golf, podobně jako tenis, na olympiádu nepatří, protože má své čtyři špičkové majory a další velké turnaje. Vy neberete olympijský turnaj jen jako další z mnoha?

To bych byla sama proti sobě. Turnaj sice bude úplně jiný, než na jaké jsme zvyklí, ale jsem hrdá, že mohu reprezentovat sport, který mě naplňuje, pod českými barvami. Je to pro mne ohromná čest. Od začátku, kdy jsem se dozvěděla, že golf na olympiádě bude, jsem nezapochybovala o jedinečnosti a výjimečnosti tohoto turnaje. Navíc jsem od zveřejnění nominačního žebříčku figurovala na místech, která mi zaručovala kvalifikování se. Proto jsem také tento rok vše v přípravě přizpůsobovala tomu, abych byla na turnaj stoprocentně připravená.

Vraťme se ještě k potřebě zpopularizovat golf. Mnoho lidí ho považuje za sport vyšších vrstev, navíc jim připadá nudný. Jak byste takové názory vyvrátila a lidi ke golfu nalákala?

Tuto nálepku má golf bohužel pouze u nás. V ostatních státech jako v Anglii nebo v Americe je to naprosto běžný sport, který si užívají lidé od dětství až do stáří napříč všemi vrstvami. Olympiáda má úžasné kouzlo, že semkne národ a všichni fandí svým reprezentantům. Dívají se i na sporty, které je během roku nezajímají. Proto věřím, že lidé golfu, až uvidí, jak krásný to je sport, přijdou na chuť.

xxx

Stala jste se teprve druhou českou profesionální hráčkou, která hraje nejvyšší evropskou ženskou soutěž Ladies European Tour. Do profesionálního golfu jste vstoupila v šestnácti letech jako nejmladší hráčka v historii LET. V červnu jste si jako první Česka zahrála turnaj kategorie major v USA. V dokumentu Klára, golf a olympiáda dokonce zazní: „Klára Spilková udělala pro český golf to, co Jarda Jágr pro český hokej.“ Jak se vám tohle všechno v 21 letech poslouchá?

Medailonek, který vznikl pod záštitou České golfové federace, jsem viděla na letišti, když jsem se vracela z turnaje ve Skotsku, a musím se přiznat, že mě velmi dojal. Byl velice emotivní. Ale normálně nad tím takto nepřemýšlím. Dělám to, co miluji, a snažím se to dělat nejlépe, jak jen umím. Přesto je můj cíl stále vzdálený, ale přibližuju se mu po jistých krůčcích.

A tím cílem je?

Být nejlepší golfistkou na světě. Jen na sobě musím nadále usilovně pracovat a jít po té správné cestě. Motivace je to, co mne pohání již od mých čtyř let, kdy jsem vzala golfovou hůl poprvé do ruky. Byla to láska na první pohled a na celý život.

xxx

Olympiáda v Riu se uskuteční ve stínu rizika nákazy virem zika. Řešila jste tuto hrozbu se svým lékařem či blízkými? Zvažovala jste dokonce, že byste na olympiádu nejela?

Ano, samozřejmě jsem rizika zvažovala, ale odmítnout účast na olympiádě nepřipadalo v úvahu ani na zlomek sekundy. Nicméně jsem byla během roku informována o možných prevencích jako třeba o očkování, které jsem absolvovala. Jinak máme s sebou zabalené repelenty, které byly přesně vytipovány tak, aby zabíraly.

Jak pohlížíte na některé sportovce, kteří na olympiádu kvůli viru zika neodcestují?

Myslím si, že je to věc každého sportovce, jak se rozhodne. Ovšem z pohledu golfisty: my jsme vzhledem k pobytu venku na hřišti vystaveni potenciálním rizikům absolutně nejvíc ze všech sportovců. A přesto se nebojím.

Celý rozhovor si můžete přečíst ve speciální příloze Týdeníku ECHO