Zbytečné odposlechy? Ne, dají se přece zveřejnit

Kauzu Nagyová, jak známo, začala policie vyšetřovat ještě dřív, než se stala – 6. ledna 2012, dávno předtím, než se trafikanti začali dohadovat o trafikách a Nagyová si zjednala služby vojenské kontrarozvědky, začal ÚOOZ prověřovat podezřelé Libora Grygárka, Tomáše Hrdličku, Iva Rittiga, Jiřího Tomana a Romana Janouška. U některých z nich pak i zároveň se zatčením Nagyové provedla policie domovní prohlídky, při nichž zabavila ty legendární desítky kilogramů zlata. Obviněná nicméně byla jen Nagyová, vojáci a trafikanti.

Otázku, co bude s kmotry, nebylo možné přehlédnout už tehdy. „Podle dokumentů, jež má Respekt k dispozici, i z vyjádření zasvěcených zdrojů z bezpečnostních složek šli detektivové do razie v půli června najisto. Osmnáct měsíců sledování, odposlechů místností a telefonů, natáčení schůzek na video – to vše poskytlo detektivům poměrně přesný přehled o tom, jak podezřelí pracují,“ napsal 24. června Respekt – cituji ho víceméně náhodně, zformuloval očekávání, jež bylo možné slyšet i jinde.

Naděje nebyly malé: „Prostě Šlachta a Ištvan nesekají tentokrát jen nějaká chapadla chobotnice, narazili přímo na hlavu,“ citoval Respekt „osobu, která je do vyšetřování zasvěcena.“ A dodával: „Studování zabavených materiálů prý může trvat několik týdnů až měsíců a potom, podle dobře informovaného zdroje z okruhu bezpečnostních složek, zřejmě přijde na řadu další kolo obvinění.“ Několik týdnů až měsíců?

Bude černá vdova hlavním výsledkem?

Po patnácti měsících je z původních podezřelých obviněn Grygárek – za údajné zametení Janouškova prověřování ve Švýcarsku v letech v letech 2009-2010, takže souvislost s Nagyovou je nejasná. Pak je obviněn Rittig – za tunel při tisku jízdenek pro Dopravní podnik, kterým se po těch osmnáct měsíců sledování policie vůbec nezabývala. Tento měsíc policie Rittigovi vrátila věci zabavené při domovní prohlídce, rovněž přiznala, že se jí nepodařilo prolomit zašifrované Rittigovy počítače. A nebýt toho, že Janoušek srazil ženu autem, má dnes od policie stejný klid jako Hrdlička.

Takže těch osmnáct měsíců odposlechů vyšlo tak trochu naprázdno? Ale vůbec ne. Dají se přece zveřejnit. Lidovky.cz přinesly první várku a slibují pravidelné příděly celý tento týden. Jedná se o obtížně srozumitelný přepis rozhovorů Romana Janouška s mužem, o němž není jisté, že to byl Martin Ulčák. I z těchto odposlechů se zřejmě podaří vytěžit nějaké memy – tím, čím u prvních Janouškových odposlechů byl „kolibřík“ a „velmi kvalitní“, by tentokrát mohla být „černá vdova“ a „musíme obsadit Vítkov“. Odposlechy ukazují, že pánové chtěli mít své lidi v bezpečnostních složkách, že na to i byli zvyklí a že jim obzvlášť vadila ztráta Libora Grygárka a nástup Lenky Bradáčové. Ale zároveň se ukazuje, že svůj vliv přeceňovali – naděje vkládané do toho, že černá vdova odpálí Lenku Bradáčovou, se zjevně nenaplnily, přestože, jak víme odjinud, se jejímu nástupu měl snažit zabránit i Ivo Rittig. Pak už čtenář může jen spekulovat, do jaké míry se konspirátorům podařilo obsadit Vítkov, tj. dosadit do čela ÚOKFK svého člověka.

Mstít se těm, na než nic nemáme?

To je totiž problém s většinou odposlechů – nevíme, proč zrovna tento odposlech a ne jiný, s kým jiným dotyční mluvili, o čem si povídali předtím a potom. Nevíme, jestli neexistují či by nemohly existovat jiné nahrávky, z nichž by ten, kdo z této seance vychází jako hrdina, nevyšel jako padouch. To má pod kontrolou někdo třetí, kdo s odposlechy "obchoduje". V tomto případě dokonce ani nevíme najisto, kdo je Janouškovým partnerem.

Příští fází by mohlo být zveřejnění odposlechu, kde by nebyla jistá totožnost žádného z účastníků. Svůj účel by splnil stejně. Čtenář by jen zíral, co je u nás všechno možné, a když by něco nechápal, přisuzoval by to vlastní hlouposti, protože novináři by přece nezveřejňovali něco, čemu sami nerozumějí. Takže čtenář čte dál, i když mu hlava nebere, proč říká Janoušek Ulčákovi, že mluvil s „vaším premiérem“. I když se nevyzná ve všech kandidátech na policejní funkcionáře zevnitř i zvenčí, stačí mu to k tomu, aby bylo vedení policie odteď v jeho očích zpochybněné. A samozřejmě ho vzruší otázka, zda Andrej, o kterém dotyční mluví, je skutečně ten Andrej. Pro každého něco.

Doufejme, že z této verbální kaše dokážou státní zástupci vymáčknout nějaké důkazy, které obstojí před soudem. Protože mstít se lidem, na které přes veškeré úsilí nedokázali najít nic, co by umožnilo sdělit jim obvinění, tím, že zveřejní jejich odposlechy, to by asi policie nedělala, ne?